Bizerta
Bizerta nebo také Banzart (francouzsky Bizerte, arabsky بنزرت) je město v Tunisku, žije v něm 136 917 obyvatel (sčítání v roce 2014). Je nejsevernějším městem Afriky,[1] nachází se přes 60 km severozápadně od hlavního města Tunisu nedaleko Bílého mysu mezi pobřežím Středozemního moře a Bizertským jezerem, které je s mořem spojeno umělým průplavem. Město je sídlem stejnojmenného guvernorátu.
| Bizerta بنزرت | |
|---|---|
 Radnice | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 37°16′12″ s. š., 9°52′12″ v. d. |
| Časové pásmo | středoevropský čas |
| Stát |  Tunisko |
| Guvernorát | Bizerta |
  Bizerta | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 34 km² |
| Počet obyvatel | 142 966 (2014) |
| Hustota zalidnění | 4 204,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Mohamed Riadh Lazzem |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7000 |
| Označení vozidel | BI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatJe pokládána za nejstarší město na tuniském území,[2] založili ji Féničané z Týru v 11. století př. n. l.. V římských dobách nesla název Hippo Diarrhytus, což je dosud jméno titulární diecéze. Byzantinci zde vybudovali velkou pevnost, v roce 647 město dobyli Arabové. Bizerta patřila k základnám berberských pirátů, v letech 1535 až 1574 ji obsadili Španělé, od roku 1881 se stala stejně jako zbytek Tuniska francouzským protektorátem. Vzhledem k jeho strategickému významu si Francouzi město spolu se sousedním Ferryville podrželi i po roce 1956, kdy získalo Tunisko nezávislost. V červenci 1961 nastala Bizertská krize, kdy se tuniská armáda pokusila enklávu obsadit, v následujících bojích padlo okolo sedmi set tuniských vojáků, kterým byl na místním hřbitově odhalen pomník. Francie nakonec předala Bizertu Tunisku 15. října 1963.[3]
Ekonomika
editovatMěsto přitahuje turisty díky plážím i zachovanému historickému centru zvanému Medina. Bizerta je důležitým obchodním i vojenským přístavem, má největší ropnou rafinérii v Tunisku.[4] Významný je také cementárenský, textilní a potravinářský průmysl.
Zajímavosti
editovatV letech 1921 až 1924 našla v bizertském přístavu útočiště Bělogvardějská námořní eskadra. Její lodě byly poté předány sovětským úřadům a vzhledem k havarijnímu stavu sešrotovány. Památkou na pobyt Rusů ve městě je pravoslavný kostel sv. Alexandra Něvského z roku 1937.[5]
Městský amfiteátr každoročně v červenci hostí mezinárodní hudební festival.
Místní fotbalový klub CA Bizertin je čtyřnásobným mistrem Tuniska.
Rodáci
editovat- Georges Madon, francouzský stíhací pilot
- Pierre Cohen, politik
- Abdelmadžíd Lachal, herec
- Malek Džazírí, tenista
- Hamdi Harbaoui, fotbalista
Partnerská města
editovat
Reference
editovat- ↑ Bizerte Travel Guide, Tunisia | TourismTunisia.com. www.tourismtunisia.com [online]. 2013-11-17 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Port of Bizerte. World Port Source [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-08.
- ↑ US Embassy in Tunisia. tunisia.usembassy.gov [online]. [cit. 2016-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-18.
- ↑ MBendi Information Service. www.mbendi.com [online]. [cit. 2016-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-03-05.
- ↑ Бизерта, Церковь Александра Невского. sobory.ru [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (rusky)
Literatura
editovat- Geografický místopisný slovník světa, Academia, Praha 1999, ISBN 80-200-0445-9, s. 72
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bizerta na Wikimedia Commons - Encyclopaedia Britannica
- LookLex Encyclopaedia Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Bienvenue en Tunisie
