Roku 976 nastoupil na trůn byzantský císař Basileios II. Bulgaroktonos (Bulharobijce), jenž se rozhodl definitivně podmanit bulharskou říši. Od uzavření míru s Fátimovci roku 1001 se proto důsledně věnoval válce s Bulharskem a trvalým postupem získával jeden bulharský opěrný bod za druhým. Jedním z velkých střetnutí mezi ním a bulharským carem Samuelem se stala v polovině roku 1004 bitva poblíž Skopje, kde měla bulharská vojska zamezit získání tohoto města. Bitva ovšem skončila naprostým byzantským vítězstvím a Skopje záhy nato otevřelo Byzantincům své brány. Od roku 1001 se tak Basileiovi během pěti let podařilo získat polovinu Samuelova území.[1]
- ↑ a b ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. S. 199. Dále jen [Zástěrová].
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.
- DRŠKA, Václav; PICKOVÁ, Dana. Dějiny středověké Evropy. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2004. ISBN 80-86493-11-3.