Bistro

Bistro, v původním francouzském kontextu kavárna, kde lze rovněž dostat něco lehkého k jídlu, v češtině obecněji místo pro prodej jídel a nápojů kolemjdoucím zákazníkům. Vybavením a sortimentem se nachází mezi jednoduššími kiosky a komfortnějšími restauracemi rychlého občerstvení.

Bistro jako pokračování restaurace rychlého občerstvení Thajsko

Etymologie

Slovo je převzaté z francouzštiny, ve které se vyvinulo z nářečního bistraud, původně označením prodavače vína.^[1] Jiný zdroj (thttps://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/francouzskym-restauracim-dali-jmeno-rusti-kozaci_225668.html) uvádí: Poprvé byl název bistro (bistrot) použit v Paříži roku 1815. Vznikl z ruského "bystro" - rychle. Podle nejčastěji vyprávěné legendy přišli tehdy, na konci napoleonských válek, do Paříže ruští kozáci. Pokaždé když vpadli do hospůdky, objednali si alkohol a jídlo, a protože měli naspěch, křičeli: "Býstro, býstro!" Podnikaví pařížští putykáři jim prý chtěli zalichotit, přebrat je konkurenci (byli to dobří hosté, žádní skrblíci), a tak nazvali své podniky slovem, které od Rusů slyšeli.

Stavební uspořádání

Stavebně může jít o samostatnou stavbu, součást nějakého komplexu staveb nebo dočasné zařízení: mobilní kontejner nebo maringotka. Vždy se nachází výškově v úrovni okolního terénu. Běžnými místy výskytu bister jsou sportovní objekty jako koupaliště, lyžařské sjezdovky, autodromy. V těchto místech může být bistro ve stejné budově se šatnami, pokladnou pro výběr vstupného a technickým zázemím areálu. Samostatně stojící budovy najdeme spíše v rozsáhlejších areálech typu ZOO, botanických zahrad, v sousedství stavebních památek (hrady, zámky).

Charakteristické znaky, organizace prodeje

Bistro (občerstvení) díky rozměrům poskytuje také zázemí prodavačům, kterých bývá na rozdíl od kiosků několik. Přesto tento model jednoznačně definuje, že obsluha zůstává uvnitř provozních prostor, zákazníci jsou venku, do provozovny nevstupují. Obsluha se děje prostřednictvím prodejních okének ve stěně provozní budovy nebo častěji pultů. Na provozní budovu nebo pult navazuje plocha se stoly pro konzumaci jídel i nápojů. Alespoň část této plochy bývá zastřešená. Pro snazší udržení hygieny a obsluhu jsou často dochucovací prostředky (majonéza, hořčice, cukr) prodávány v jednoporcovém balení.

Typický sortiment rychlého občerstvení v Česku

Jsou to především jídla, která je možné uchovávat chlazená nebo zmražená a tepelně se upravují v okamžiku spotřeby. Existují i bistra, která připravují složitější jídla. Například ohřívané a opékané uzeniny, grilovaná kuřata, hranolky, langoše, párky v rohlíku (neboli pikador^[2]), ale i polévky, grilovaná kuřata, řízky a někdy i hotová jídla. V letním období bývá doplňkem sortimentu točená zmrzlina. Současně s tím bývá v nabídce i sortiment typický pro kiosky: cukrovinky, obložené bagety, různé nápoje, někdy i uzeniny, sýry a jiný specifický sortiment. Nabídka nápojů běžně obsahuje mimo nealkoholických nápojů, plechovkového a lahvového piva také různé druhy kávy, točené nápoje, destiláty a džusy.

Reference

↑ Le Grand Robert de la langue française, 2018.
↑ VOLFOVÁ, Eliška. Nabodnout na kopí jak dobytek. Semtam. Prosinec 2013, čís. 26, s. 25. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bistro na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo bistro ve Wikislovníku
Mobilní provozovna: Jak na stánkový prodej, BusinessInfo.cz, státní portál pro podporu podnikání, 2022-12-05.
Mobilní provozovna a úřední kontroly stánkového prodeje, BusinessInfo.cz, státní portál pro podporu podnikání, 2023-01-16.

[1] Le Grand Robert de la langue française, 2018.

[2] VOLFOVÁ, Eliška. Nabodnout na kopí jak dobytek. Semtam. Prosinec 2013, čís. 26, s. 25. Dostupné online.

[1]

[2]