Bieleboh

Bieleboh (hornolužickosrbsky Běłobóh) je 497 m vysoký vrch v německé části Šluknovské pahorkatiny. Na vrcholu stojí 21 m vysoká rozhledna.

Bieleboh Běłobóh
Pohled z vrchu Mnišonc
Vrchol	497 m n. m.
Prominence	111 m ↓ sedlo s Czornebohem
Izolace	3,8 km → Czorneboh
Poznámka	rozhledna a restaurace na vrcholu
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Německo Německo
Pohoří	Šluknovská pahorkatina / Nördliches Oberlausitzer Bergland
Souřadnice	51°4′51″ s. š., 14°31′17″ v. d.
Typ	kupa
Hornina	dvojslídý granodiorit
Povodí	Spréva, Labe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jméno Bieleboh je významově podobné se sousední horou Czorneboh. Oba názvy pocházejí z hornolužické srbštiny a znamenají Černý bůh (Čorny Bóh) a Bílý bůh (Běły Bóh). Pojmenování odkazuje patrně na předkřesťanskou mytologii, pro kterou však nejsou dostupné spolehlivé písemné prameny. Možným výkladem jsou protiklady Černého a Bílého boha nebo ztotožnění se slovanským bohem Svantovítem. Označení Bieleboh, stejně jako Czorneboh, se objevuje až v novověku a je tak patrně uměle vytvořené. Roku 1746 je hora uváděna jako Hoher Wald (Vysoký les). Ve vojenských mapách z období let 1780 až 1806 byla hora označena jako Pilobogg a Beyersdorferberg. Německý archeolog Karl Benjamin Preusker nakreslil v roce 1841 kamenný útvar na vrcholu a nazval jej Bielybog-Altar. Pro vrch se také používalo označení Kaspers Berg, a to podle někdejšího beiersdorfského statkáře vlastnícího zde pozemky. V roce 1936 byla hora v rámci germanizace lužickosrbských místních názvů národními socialisty dočasně přejmenována na Huhberg a po roce 1945 dostala své jméno zpět.

Přírodní poměry

Vrchol kopce leží na území obce Beiersdorf v zemském okrese Zhořelec, severní část náleží k obci Cunewalde v zemském okrese Budyšín. Podloží tvoří dvojslídý granodiorit. Celý vrch náleží k povodí Sprévy a k úmoří Severního moře. Vrch je zalesněný převážně jehličnatým lesem s hlavním zastoupením smrku ztepilého (Picea abies).

Historie

Po roce 1830 byly na vrchu pořádány střelecké slavnosti. V roce 1882 založený Horský spolek Horní údolí Sprévy z Neusalzy začal budovat na vrcholu altán, ale z plánů sešlo. Téhož roku začala výstavba 12 metrů vysoké rozhledny, která byla slavnostně otevřena 6. května 1883. Do stavby 2. července 1910 uhodil blesk a ta následně vyhořela. Spolek Bieleboh uspořádal sbírku na výstavbu nové, 16 metrů vysoké rozhledny, která byla dokončena ještě téhož roku. V roce 1994 musela být rozhledna uzavřena pro její celkovou zchátralost. Roku 1998 prošla celkovou rekonstrukcí, během které byla výška věže navýšena o 5 m kvůli lepšímu výhledu. Podle výzkumu z roku 2007 umožňuje kamenný útvar na vrcholu zvaný Bielebožský oltář určit při východu slunce jarní a podzimní rovnodennost.

Turistika

Rozhledna umožňuje široký panoramatický výhled na Šluknovskou pahorkatinu, ale také na blízké Lužické hory. Dobře jsou viditelné blízké vrchy Czorneboh, Kottmar, Löbauer Berg a Oberoderwitzer Spitzberg. V pozadí jsou na jihovýchodě až východě viditelné Jizerské hory a Krkonoše a na západě Krušné hory. Bieleboh spojují se sousedními vrcholy modrá a červená turistická trasa, k vrcholu dále vedou žlutá a zelená trasa.

Galerie

• 
  Rozhledna
• 
  Restaurace
• 
  Bielebožský oltář

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bieleboh na německé Wikipedii.

Literatura

• Karl Benjamin Preusker: Blicke in die vaterländische Vorzeit, Leipzig 1841
• Ralf Herold: Die Fährte des Lichts – Projekt Götterhand – Sonnenheiligtümer der Oberlausitz. Sternwarte Sohland/Spree, Books on Demand, Norderstedt 2020, ISBN 978-3-7519-5892-9
• Ralf Herold: Ein Stonehenge in der Oberlausitz? Fachverlag für Archäologie Beier und Beran, Langenweißbach 2024, ISBN 978-3-95741-205-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bieleboh na Wikimedia Commons
• Mapy.cz: turistická mapa, Bieleboh a okolí
• Internetové stránky Přírodního resortu Bieleboh

Portály: Geografie | Německo