Bernštejn (Rybník)
Bernštejn (německy Bernstein) je zaniklá vesnice na území obce Rybník, v k. ú. Rybník nad Radbuzou v okrese Domažlice. Vesnice stála přibližně jeden kilometr od státní hranice s Německem na jižním úpatí Velké skály (790 m), dříve Bärnstein, později Grosser Fels.
| Bernštejn | |
|---|---|
 Křížek s Božím okem na místě zaniklé vesnice | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Rybník |
| Okres | Domažlice |
| Kraj | Plzeňský |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′33″ s. š., 12°39′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 0 |
| Katastrální území | Rybník nad Radbuzou |
| Nadmořská výška | 615 m n. m. |
| Počet domů | 0 |
  Bernštejn | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původně měla vesnice samostatné katastrální území Bernstein, které bylo později změněno na k. ú. Rybník nad Radbuzou. Administrativně spadal Bernštejn pod obec Rybník.[1]
Historie
editovatOsada za své založení vděčí zemědělskému podnikání šlechty. Kolem roku 1670 zde založili Videršpergárové zemědělský dvůr a panskou hájovnu, při nich vznikla osada. Osídlení však existovalo již dříve, v mutěnínských matrikách zemřelých se v roce 1670 se vyskytuje jistá Bernsteinová z Bernsteina. Ve stejném roce je rovněž zmiňován místní tkadlec Hans Widl. U panské hájovny stála tzv. flusárna, kde se vyráběla potaš neboli flus pro výrobu skla. Na konci 18. století byl zdejší vrchnostenský dvůr zrušen, majetek rozparcelován a propachtován.[1]
V roce 1869 byl Bernštejn pod názvem Bärnstein osadou obce Vaier (Rybník), v roce 1880–1910 osadou obce Waier (Rybník), v letech 1921-1930 osadou obce Rybník.[2]
Po druhé světové válce postihl vesnici odsun německého obyvatelstva. Po válce již nedošlo k dosídlení a následně se vesnice octla v hraničním pásmu. Místo se stalo sídlem roty Pohraniční stráže „Rybník (Bernstein)“, která zahájila činnost 1. ledna 1951 a zrušena byla v roce 1990. Po ní zůstaly po roce 1990 prázdné budovy kasáren. Na místě pustnoucího areálu byly budovy přebudovány na výchovný ústav „Medvědí kámen“ pro chlapce z výchovných ústavů z celého Česka s nařízenou ústavní výchovou, kteří jsou závislými uživateli drog nebo mají poruchy chování.[3][4]
Obyvatelstvo
editovatSommerova topografie z roku 1839 popisuje ve vsi 15 domů a 106 obyvatel.[1] Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 144 obyvatel, kromě tří cizozemců to bylo 141 Němců. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 150 | 122 | 139 | 114 | 140 | 144 | 98 | — | — | — | — | — | — | — |
| Počet domů | 16 | 17 | 17 | 17 | 17 | 17 | 17 | — | — | — | — | — | — | — |
Odkazy
editovat- ↑ a b c PROCHÁZKA, Zdeněk. Putování po zaniklých místech Českého lesa I. Domažlicko. 3 upravené. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2021. 380 s. ISBN 978-80-7660-011-9. Kapitola Dále jen Procházka (2021), s. 59–62.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 14. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Procházka (2021), s. 290–291.
- ↑ Vybraná zaniklá sídla Bělska a Poběžovicka [online]. zdeneksmida.cz [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Bernstein. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 301.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Domažlice. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15. Archivováno 21. 1. 2022 na Wayback Machine.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernštejn na Wikimedia Commons - Bernštejn na zanikleobce.cz
