Berill

hora v Rusku

Berill (rusky Берилл, do roku 1955 název Berija, rusky Берия) je se svou výškou 2 934 metrů druhá nejvyšší hora hřbetu Suntar-Chajata (někdy brán jako část Verchojanského pohoří). Nachází se na hranici Republiky Sacha a Chabarovského kraje, jehož je nejvyšší horou.

Berill
Берилл
Vrchol2 934 m n. m.
Prominence1 904 m
Poloha
SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko
PohoříVerchojanské pohoří / Suntar-Chajata
Souřadnice
Berill
Berill
Vrchol na mapě Chabarovského kraje
Prvovýstup10. 8. 1959 - M.M.Korejša, V. Kalašnikov
PovodíIndigirka, Lena, Ochota
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrchol se nachází na hlavním (rozvodném) hřbetu Suntar-Chajata v jeho střední části. Vrchol tvoří rozvodí mezi řekami Ochota (přes řeku Delkju Ochotskaja, úmoří Ochotského moře a Tichého oceánu), Lena (přes řeky Judoma - Aldan, úmoří Moře Laptěvů a Severního ledového oceánu) a Indigirka (přes řeky AgajakanKjuente, úmoří Východosibiřského moře a Severního ledového oceánu). Z vrcholu stéká 6 ledovců délky 3 – 5 km, z nich největší ledovec Berill má délku 5,3 km a plochu 6,9 km² a stéká až do výšky 1 920 metrů.

Výstupy

editovat

Na vrchol vystoupili jako první dne 10. 8. 1959 glaciologové M.M. Korejša a V. Kalašnikov po západním hřebenu (1B ruské stupnice obtížnosti horolezeckých výstupů). Další prošlé výstupové trasy jsou:

  • Východní hřeben (2A, A. Kukuj, 1980)
  • Jižní hřeben (2A, R. Badmajev, 1973)
  • Travers severního hřebenu (2A, A. Jucjaviljus, zima 1975)
  • Travers Berilla (severní a jižní hřeben, 2A, M. Šabalin, zima 1988)

Literatura

editovat

SEDOV, R.V. Chrebet Suntar Chajata, Severo-Vostok Rossii. Moskva: Sovětskij sport, 2001. 352 s. (rusky) 

Externí odkazy

editovat

SLEPCOV, I. Хребет Сунтар-Хаята [online]. Sankt Petěrburg: www.skitalets.ru, 2001 [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-28. (rusky) 
IZOTOV, A.V. Отчет о туристском пеше-водном походе V к.с. по Востоку Якутии и северу Хабаровского края 25. 7. - 27. 8. 2003 [online]. Moskva: www.skitalets.ru, 2007 [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-03. (rusky) 
CHARČENKO, A.F. Отчет о пеше-водном путешествии VI к.с., проведённом в июле-августе 1990 г. группой туристов Красногвардейского РТК г. Москвы по Якутии в районе хребтов Сунтар-Хаята и Юдомского [online]. Moskva: www.skitalets.ru, 2006 [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-03. (rusky) 
TURIZMVNN.RU. Таблица: Перечень классифицированных перевалов и вершин Якутии. Хребет Сунтар-Хаята [online]. www.turizmvnn.ru [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (rusky)