Beretta

italská zbrojovka

Fabbrica Pietro Beretta S.p.A. je italská zbrojovka. Založena byla Bartolomeem Berettou roku 1526 v Gardone Val Trompia v severoitalské Brescii, kde sídlí a působí nepřetržitě do současnosti. Od svého vzniku je neustále i v současnosti vlastněna rodinou Berettových, v níž je děděna a jedná se tedy o jednu z nejstarších stále fungujících rodinných firem (i firem vůbec) v Evropě. Výrobky této společnosti se od 17. století účastnily významných válečných střetů v Evropě i ve světě, včetně obou světových válek. Kromě palných zbraní pro armádu a donucovací orgány, zásobují továrny společnosti především trhy s civilními zbraněmi. Pro svou početnost a charakteristický vzhled jsou rozpoznatelné v mnoha filmech. Pistole značky Beretta patří spolu s pistolí Walter PPK mezi oblíbené zbraně agenta 007, Jamese Bonda.

Fabbrica Pietro Beretta S.p.A.
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založeníGardone Val Trompia, Itálie, 1526
ZakladatelBartolomeo Beretta
SídloGardone Val Trompia, ItálieItálie Itálie
Adresa sídlaBrescia, Itálie
Charakteristika firmy
Oblast činnostizbrojní průmysl
Produktypalná zbraň
Zaměstnanci2962 (k roku 2018)
Mateřská společnostBeretta Holding
Identifikátory
Oficiální webwww.beretta.it
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Arkebuzír 16. století

Do 16. století

editovat

Bohatství rudonosných žil v severoitalském údolí Val Trompia bylo známo již ve starověku. Od doby Augustovy byli z Říma do údolí vysíláni vězni a otroci zvaní „damnata ad metalla – odsouzení na kovy“. V údolí po obou březích řeky Melly byly vybudovány dvě silnice. Po nich putovaly do dílen římského impéria železo, olovo, měď a síra a systém fungoval až do zániku Západořímské říše. Těžba a metalurgie byly obnoveny v raném středověku a k rozvoji a prosperitě oblasti nejvýznamnější měrou přispěl objev palných zbraní.  

16. století

editovat
 
Smlouva z roku 1526

V polovině 16. století bylo v údolí Val Trompia padesát dolů na železo, olovo a měď, osm hutí a čtyřicet kováren. Produktem bylo běžné nářadí, ale i všechny součástí palných zbraní od pružinek bicího ústrojí až po děla.[1] V této konkurenci se 3. října roku 1526 podařilo vyniknout majiteli dílny v Gardone Val Trompia, Bartolomeu Berettovi, když se mu podařilo získat smlouvu s Benátským arzenálem na dodávku 185 hlavní arkebuz za obnos 296 dukátů. Kovárny rodu Beretta byly založeny před rokem 1500 a Bartolomeo Beretta nebyl prvním mistrem dílny, ale datum smlouvy s benátskými dóžaty je považováno za založení dílny a značky Beretta a Bartolomeo Beretta za jejího zakladatele.

Oblast spadala do správy Benátské republiky a podléhala výhodnému daňovému režimu. Během války mezi Benátkami a Tureckem v roce 1570 se výroba v celém údolí více než ztrojnásobila na více než 300 zbraní denně. Zbrojní výroba přinášela do údolí Val Trompia prosperitu.

17. století

editovat

Řevnivost mezi výrobci zbraní však často přecházela do podoby krvavých akcí s následky vražd a poprav a mezi viníky se objevilo i jméno Beretta. Oblasti se nevyhnuly ani nájezdy banditů, morové epidemie a hladomor. Řeka Mella při povodních dokázala během hodin zničit všechny dílny v údolí. V letech nejničivějších katastrof Benátky osvobozovaly oblast od daňové povinnosti.  V roce 1698 byly dílny Beretta druhým největším výrobcem hlavní mezi třiatřiceti v Gardone Val Trompia a vyrobily 2 883 hlavní, většinou pro dlouhé zbraně.

18. století

editovat
 
Gardone Val Trompia 1910

V 18. století hospodářská krize zachvátila celou Benátskou republiku. Počet dolů a hutí ve Val Trompia v roce 1703 klesl na 3 doly na železo, 15 dolů na olovo, 4 doly na měď a 2 doly na síru. [2]V provozu zůstalo pět tavicích pecí. Od konce 18. století se oblast se dostala pod nadvládu Francouzů, údolím se později prohnala rakouská i ruská vojska. Hlavně z Beretty však vždy našly hlavní odbytiště, armádu. Do finálních zbraní se hlavně kompletovaly v továrně v Brescii, která vyráběla 40 000 zbraní ročně.

19. století

editovat

V roce 1832 dal Pietro Antonio Beretta továrně název Fabbrica d'Armi Pietro Beretta. V polovině 19. století výroba válečných zbraní začala ustupovat výrobě precizních civilních zbraní. V této době vznikly v Gardone i první celé kompletní zbraně. Po sjednocení Itálie v roce 1861 opět začala dominovat výroba zbraní válečných. Na konci 19. století již byla Beretta světoznámou firmou a v Gardone Val Trompia vyrostl hotel Beretta, sloužící především potenciálním partnerům a zákazníkům z celého světa.

 
Jugoslávští partyzáni se samopaly Beretta MAB 38 (1944)

Od 20. století

editovat

První světová válka vyvolala poptávku, kterou v případě krátkých zbraní Beretta pokryla modelem M15. Stála na samém počátku vývoje samopalu, když přeměnou poloviny dvoudílného neohrabaného samopalu Villar-Perosa M 1915 vytvořila samopal M1918, který se zařadil mezi první funkční samopaly na světě. V meziválečném období vyvrcholil vývoj samonabíjecích pistolí modelem M35. Druhá světová válka spotřebovala početné série Beretta MAB 38. V poválečném období do služeb ozbrojených jednotek pronikl model Beretta 70 ráže 7,65 mm a mezi sportovní střelce jeho malorážní obdoba Beretta 71. Celosvětovému trendu považovat kalibr 7,65 mm v policejní službě za nedostatečný nakonec Beretta vyhověla v roce 1975 samonabíjecí pistolí Beretta 92 ráže 9 mm. V roce 1985 Beretta získala kontrakt na nahrazení Coltu ráže .45. v ozbrojených složkách Spojených států typem Beretta 92. Dodávky pokračovaly až do roku 2017, kdy další soutěž vyhrála německo-švýcarská společnost SIG Sauer. Plnění této smlouvy umístilo společnost Beretta mezi nejúspěšnější výrobce ručních palných zbraní.

Na začátku roku 2000 Beretta koupila zbývající podíly společnosti Benelli Arms SpA, dalšího významného italského výrobce zbraní. V březnu téhož roku koupila 86 % podíl ve společnosti Aldo Uberti & Co., společnosti pro výrobu replik zbraní, která byla založena v roce 1959. Se zastřešující společností, která dohlížela na své dceřiné společnosti, Beretta Holding, získala o rok později jako další finského výrobce loveckých a sportovních pušek Sako.

Řízení firmy

editovat
 
Franco Gusalli Beretta (* 1964)

Do konce 18. století byla továrna Beretta řízena cechovním systémem, v němž vedení přecházelo z otce na syna. Napoleon po obsazení oblasti tento systém zrušil jako těžkopádný a rozvoj omezující. Přesto i nadále vedení připadalo dědičným následovníkům s příjmením Beretta. Řízení bylo jednoduché, přímé a závěrečné slovo měl bez možnosti další diskuse vždy aktuální „capo“ klanu. Ve firmě nebylo důsledně uplatňováno předností právo prvorozeného a mnohdy nejstarší musel ustoupit mladšímu sourozenci.[3] S postupujícím časem získávalo vědomí o rodové državě pro společnost důvěryhodnost a reklamní sílu. Změna nastala až ve druhé polovině 20. století, kdy rod Beretta vymřel po meči. Výkonný ředitel společnosti převzal příjmení po manželce a vyženěnou firmu vedl již jako Ugo Gussalli Beretta. Jeho synové Franco a Pietro pak mohli převzít vedení jako přímí potomci Bartolomea Beretty z matčiny strany. Franco Beretta továrnu Beretta a Pietro Beretta holding Beretta. [4]

Popularita značky Beretta

editovat
 
James Bond, majitel Beretty 418 Diamanty jsou věčné (1971)

V prvních románech o agentu 007 se objevuje jako hlavní zbraň Jamese Bonda Beretta 418 kalibru 6,35 mm, nošená v jelenicovém pouzdře. Spisovatel Ian Fleming během války pracoval v námořní zpravodajské službě a tuto zbraň sám nosil. Beretta 418 se objevuje v románech Casino Royal, Žít a nechat zemřít, Moonraker, Diamanty jsou věčné, Srdečné pozdravy z Ruska a Dr.No. Později zbraň velikosti a ráže Beretty 418 začal autor považovat za příliš dámskou a role Beretty se ujal po zbytek románové i filmové série Walter PPK.[5] S Berettou se lze setkat ještě v díle Quantum of Solace, kdy James Bond vykopne z rukou zkorumpovaného policisty Berettu 92. Pro charakteristickou siluetu lze Berettu 92 rozpoznat v mnoha akčních filmech (Smrtonosná zbraň).

Beretta zažalovala General Motors poté, co si v roce 1987 přivlastnil jméno pro vůz Chevrolet Beretta. Spor skončil dohodou, společnost GM souhlasila s poskytnutím 500 000 dolarů nadaci Beretta pro výzkum a léčbu rakoviny a bylo jí dovoleno nadále používat toto jméno na svém automobilu.

Beretta je ale i spojována s mnoha masovými střelbami. Pistole Beretta byly použity při vraždě čtyř středoškolských studentů v Marysville ve státě Washington v roce 2014, vraždě 13 lidí v Binghamtonu v New Yorku v roce 2009, vraždě čtyř lidí v roce 2004 na koncertě ve státě Ohio a při vraždě sedmi členů církevního sboru ve Wisconsinu v roce 2005. Pistole Beretta byly také nalezeny mezi majetkem střelce z masakru v Las Vegas v roce 2017. [6]Proti společnosti Beretta se vyrojilo i množství žalob ve stylu útoků na tabákový průmysl. Výsledkem bylo ražení textu READ MANUAL BEFORE USE na těle zbraně.

Produkce

editovat

Na samém počátku rozvoje značky Beretta byla státní zakázka. Výroba pro erár v dlouhých obdobích tvořila hlavní činnost. Zdrojem současného věhlasu byly dodávky pro ozbrojené složky Spojených států. Přesto se produkce Beretta holding snaží podíl zakázek pro armádu udržovat mezi čtvrtinou až třetinou. Státní zakázky se vyvíjejí v klientelistickém prostředí a podle slov Uga Beretty „zbrojařské společnosti byly vždy hlavními kandidáty na znárodnění“. Samotné dlouhé dějiny Beretty poskytují nejlepší důkazy vrtkavosti veřejných zakázek. Pětisetletá rodová tradice má význam pro zákazníka, kupujícího bohatě zdobenou brokovnici, pro armádu nemá význam žádný. V holdingu Beretta se ocitly společnosti, vyrábějící repliky historických zbraní. K technologické výbavě přibývá i řemeslná zručnost a výtvarná invence.

Produkci společnosti na začátku 21. století tvoří samopaly, útočné pušky, brokovnice, opakovací i samonabíjecí kulovnice, revolvery a repliky zbraní. Stěžejním produktem stále zůstávají samonabíjecí pistole.

 
Pistole Beretta v muzeu zbraní v Gardone Val Trompia
 
Výrobní hala v továrně Beretta (2017)

Historie samonabíjecích pistolí Beretta

editovat
Model Kalibr Vznik
Beretta M15   9 mm Glisenti 1915
Beretta M17   7,65 mm Browning 1917
Beretta M23   9 mm Glisenti 1923
Beretta M31 7,65 Browning 1931
Beretta M34   9 mm Corto 1934
Beretta M35   7,65 mm Browning 1935
Beretta 418   .25 ACP 1938
Beretta M51   9 mm Parabellum 1951
Beretta 950 Jetfire   .25 ACP 1952
Beretta serie 70   .22 Long Rifle
7,65 Browning
9 mm Corto
1958
Beretta 92   9 mm Parabellum 1975
Beretta 87 Target   .22 Long Rifle 1976
Beretta Cheetah   7,65 Browning

9 mm Corto

1976
Beretta 93 R   9 mm Parabellum 1978
Beretta 21A Bobcat   .25 ACP 1979
Beretta 3032 Tomcat   7,65 Browning 1979
Beretta 92   9 mm Parabellum 1985
Beretta 98FS   9 x 21 mm IMI 1990
Beretta 9000   9 mm Parabellum
.40 S&W
1990
Beretta 8000   9 mm Parabellum 1994
Beretta Combat Combo   9 x 21 IMI
.40 S&W
9 mm Parabellum
1994
Beretta U22 Neos   .22 Long Rifle 2000
Beretta 87 Target   .22 Long Rifle 2000
Beretta 92G-SD/96G-SD 9 mm Parabellum 2002
Beretta Px4 Storm   9 mm Parabellum
.40 S&W
.45 ACP
2004
Beretta 90-Two   9 mm Parabellum

9 x21 mm IMI
.40 S&W

2006
Beretta Nano   9 mm Parabellum
.40 S&W
2013
Beretta Pico 9 mm Corto 2014
Beretta APX   9 mm Parabellum

9 x 21 mm IMI
.40 S&W

2015

Reference

editovat
  1. History of Fabbrica D' Armi Pietro Beretta S.p.A. – FundingUniverse. www.fundinguniverse.com [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  2. ALLOCCO, Dario. Valtrompia nella STORIA – Vol. 2°. 1. vyd. Gardone Va Trompia: Valtrompia Lions Club, 2007. 464 s. ISBN 978-88-8486-272-3. 
  3. SURO, Roberto. The Careful Aim of the Beretta Clan. The New York Times. 1987-16-19. Dostupné online. 
  4. Ricambio generazionale in Beretta, Ugo passa il testimone ai figli. Corriere della Sera [online]. 2015-06-11 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (italsky) 
  5. List of firearms | James Bond Wiki | Fandom powered by Wikia. web.archive.org [online]. 2017-07-03 [cit. 2024-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-03. 
  6. CORBETT, Rachel. Meet the Beretta Family, the Art-Savvy Gun Makers Who Back the NRA and the Venice Biennale. Artnet News [online]. 2018-04-16 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat