Benzoe

Benzoe, též pryskyřice benzoe či guma benzoe, je balzámová pryskyřice získávaná z kůry několika druhů stromů rodu Styrax (česky sturač). Používá se v parfémech, kadidlech a v lékařství. Hlavní složkou je kyselina benzoová.^[1] Pro použití jako přídatná látka v potravinářství se označuje E906, v současné době však není mezi látkami povolenými v ČR ani v celé EU.

Název látky pochází z arabského lubān jāwī (لبان خاوي, „kadidlo z Jávy“), protože se benzoe vozila z Indonésie. Katalánští obchodníci, kteří lubān jāwī kupovali od maurských obchodníků, modifikovali slovo změnou a na e a vynecháním lu, takže vzniklo benjawi. Italové ho dále změnili na benjuì a nakonec se z něj stalo latinské benzoë.

Použití

Pryskyřice benzoe je běžnou surovinou používanou při výrobě kadidel a parfémů, protože má vanilkovou vůni a fixativní vlastnosti. Je hlavní složkou kadidel používaných v Rusku a v dalších pravoslavných komunitách. Většina pryskyřice se spotřebuje v arabských zemích a v Indii, kde se spaluje na dřevěném uhlí. Používá se také pro výrobu vonných dřevěných destiček Bakhoor (بخور) a různých dalších podobných pryskyřičných přípravků v arabských zemích a v oblasti Somálského poloostrova. Je obsažena i v japonských, indických a čínských kadidlech a vonných tyčinkách a v tzv. arménském papíře (Papier d'Arménie). Pod názvem sambrani či sambraani je populární v Indii pro vykuřování vlasů a prevenci proti infekcím.

Existují dva typy pryskyřice benzoe: siamská a sumaterská. Siamská se získává ze stromů Styrax tonkinensis, rostoucích v Thajsku, Laosu, Kambodži a Vietnamu. Sumaterská je obsažena ve stromech Styrax benzoin, které rostou na Sumatře. V obou případech se jedná o pryskyřice, které stromy vylučují při svém poškození.

V parfumerii se benzoe používá jako fixativ, zpomalující uvolňování esenciálních olejů a dalších vonných látek do vzduchu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benzoin resin na anglické Wikipedii.

↑ Pastrorova I, de Koster CG, Boom JJ. Analytic Study of Free and Ester Bound Benzoic and Cinnamic Acids of Gum Benzoin Resins by GC-MS HPLC-frit FAB-MS. Phytochem Anal. 1997, roč. 8, čís. 8, s. 63–73. DOI 10.1002/(SICI)1099-1565(199703)8:2<63::AID-PCA337>3.0.CO;2-Y.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu benzoe na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Benzoe ve Wikislovníku

[1] Pastrorova I, de Koster CG, Boom JJ. Analytic Study of Free and Ester Bound Benzoic and Cinnamic Acids of Gum Benzoin Resins by GC-MS HPLC-frit FAB-MS. Phytochem Anal. 1997, roč. 8, čís. 8, s. 63–73. DOI 10.1002/(SICI)1099-1565(199703)8:2<63::AID-PCA337>3.0.CO;2-Y.

[1]