Benjamin Delessert
Benjamin Delessert, celým jménem Jules Paul Benjamin Delessert (14. února 1773 Lyon – 1. března 1847 Paříž), byl francouzský bankéř, továrník a přírodovědec. Bylo po něm pojmenováno mnoho druhů rostlin (zkratka „Deless“).[1]
| Benjamin Delessert | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. února 1773 Lyon |
| Úmrtí | 1. března 1847 (ve věku 74 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Passy |
| Povolání | botanik, politik a bankéř |
| Rodiče | Étienne Delessert a Mme. Delessert |
| Rod | Famille Delessert |
| Příbuzní | François-Marie Delessert a Gabriel Delessert (sourozenci) |
| Funkce | arrondissement mayor (1800) regent Banque de France (1802–1847) Member of the Chamber of Representatives (France) (1815) Member of the Chambre des députés des départements (1817–1823) General councillor of the Seine (1822–1823) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatByl synem bankéře Étienna Delesserta (1735–1816), pocházel z kalvínské rodiny. V roce 1777 se s rodinou přestěhoval z Lyonu do Paříže, kde se jeho otec stal velmi úspěšným v obchodě a průmyslu. Delessert na začátku francouzské revoluce sloužil u dělostřelectva, ale po 10. srpnu 1792 musel jako stoupenec La Fayettea opustit armádu a v roce 1795 převzal otcovu bankovní činnost.
V roce 1801 zřídil v Passy cukrovar. Napoleonem Bonapartem byl jmenován členem Čestné legie, za zásluhy o domácí průmysl. V roce 1813 byl jmenován velitelem legie pařížské Národní gardy. Po restauraci Bourbonů se stal členem komise pro zlepšení věznic, ale po druhém návratu Bourbonů byl propuštěn. Z jeho iniciativy byla v roce 1818 vytvořena Livret A (spořicí účet), forma vkladní knížky, která ve Francii existuje dodnes. V roce 1817 byl zvolen jako poslanec do Chambre des députés française za Département de la Seine (dnes Paříž) a byl tam členem až do roku 1838. Byl v levicovém středu a byl jedním z nejrozhodnějších a nejaktivnějších členů liberální strany.
V letech 1820 až 1839 nechal vytisknout dílo „Icones selectae plantarum“ (5 svazků, každý svazek se 100 rytinami). Prosadil se jako ředitel chudobinců v Paříži a jako spoluzakladatel spořitelen ve Francii a „Société philanthropique“. Je známý svou péčí o dělníky a také podporou vědeckého a uměleckého úsilí. Byl vlastníkem cenné sbírky obrazů založené jeho otcem (s Raphaelovou Madonou: la Vierge de la Maison d'Orléans) a sbírky mědirytin. Také byl vlastníkem jedné z nejbohatších přírodovědných sbírek, včetně sbírky schránek měkkýšů.
Dílo
editovat- Recueil de coquilles décrites par Lamarck. 1841 ff.
- Des avantages de la caisse d'épargne et de prévoyance. 1835.
- Les bons exemples, nouvelle morale en action. spoluautor: Joseph-Marie de Gérando (3. vydání vyšlo v roce 1867)
- Guide du bonheur. 1839. (4. vydání vyšlo v roce 1855)
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Jules Paul Benjamin Delessert na anglické Wikipedii a Jules Paul Benjamin Delessert na německé Wikipedii.
- ↑ Delessert, Jules Paul Benjamin (1773-1847) on JSTOR. plants.jstor.org [online]. [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. doi:10.5555/al.ap.person.bm000001961.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benjamin Delessert na Wikimedia Commons
