Benešov nad Černou
Benešov nad Černou (do roku 1948 Německý Benešov,[4] německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor na říčce Černá (přítok Malše), v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km západně), Trhové Sviny (13 km severně) a Nové Hrady (15 km východně).
| Benešov nad Černou | |
|---|---|
 Pohled na Benešov nad Černou od televizního vysílače (od východu). | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kaplice |
| Obec s rozšířenou působností | Kaplice (správní obvod) |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°43′46″ s. š., 14°37′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 376 (2024)[1] |
| Rozloha | 57,10 km²[2] |
| Nadmořská výška | 661 m n. m. |
| PSČ | 382 82 |
| Počet domů | 566 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 13 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 15 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Benešov nad Černou 126 382 82 Benešov nad Černou obec.benesovncernou@tiscali.cz |
| Starostka | Veronika Zemanová Korchová |
| Oficiální web: www | |
  Benešov nad Černou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 545406 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie
editovat
Vesnici založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic a podle zakladatele také nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple svatého Jakuba Většího na kostel nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic.[5] V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.
V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. Ve druhé polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy. V červnu 1619 bylo městečko vypáleno uherským vojskem pod velením Dampierra.[6]
Kolem roku 1770 byla založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé polovině 19. století přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.
Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován na Německý Benešov. V té době ve městě žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.
Dvacáté století
editovat
Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali – protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na asi na sto, což tvořilo přibližně 6 % populace.
Dne 8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. Dne 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny místních Němců se změnil i název a status města. Od roku 1948 bylo přejmenováno na Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.
Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny – rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.
V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981. Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981–1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km².
21. století
editovatPro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Přestože byla v posledních letech[kdy?] opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. Vesnice je relativně často postihována povodněmi na říčce Černé – v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.
Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. října 2022.[7]
Ve městě se několikrát konala dobrovolnická brigáda SummerJob.[kdy?][zdroj?]
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 336 | 4 517 | 4 626 | 4 701 | 4 579 | 4 209 | 3 631 | 1 764 | 1 767 | 1 441 | 1 246 | 1 150 | 1 237 | 1 404 | 1 442 |
| Počet domů | 803 | 796 | 801 | 812 | 830 | 847 | 857 | 549 | 378 | 328 | 297 | 393 | 435 | 604 | 566 |
Sčítání lidu 2001
editovat
- Počet obyvatel: 1 237
- Národnost:
- česká : 76,8 %
- slovenská : 12,5 %
- ukrajinská : 4,9 %
- německá : 1,5 %
- Náboženské vyznání: věřící : 42,0 % , z toho:
- římskokatolická církev : 85,9 %
- pravoslavná církev : 3,1 %
- Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho:
- nezaměstnaní: 6,32 %
- zaměstnaní v průmyslu: 51,5 %
- ve stavebnictví: 9,9 %
- v zemědělství: 6,2 %
- ve školství a zdravotnictví: 5,3 %
- v obchodu: 4,0 %
Části obce
editovat| Část obce | Vzdálenost (km) | Rok připojení k obci | Dříve součástí obce |
|---|---|---|---|
| Benešov nad Černou | --- | --- | --- |
| Černé Údolí | 6 Jv | 1869 | --- |
| Daleké Popelice | 8 Sz | 1976 | Ličov |
| Děkanské Skaliny | 6 Sz | 1976 | Ličov |
| Dluhoště | 4 Z | 1976 | Ličov |
| Hartunkov | 3 V | 1961 | Hartunkov |
| Klení | 4 S | 1961 | Klení |
| Kuří | 1 J | 1961 | Kuří |
| Ličov | 4 Z | 1976 | Ličov |
| Pusté Skaliny | 8 Sz | 1976 | Ličov |
| Valtéřov | 3 Sv | 1950 | Valtéřov |
| Velké Skaliny | 7 Sz | 1976 | Ličov |
| Velký Jindřichov | 9 Jv | 1950 | Staré Hutě |
Doprava
editovatObcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svinů a Pohorské Vsi.
Autobusy
editovat- Kaplice – Benešov nad Černou – Pohorská Ves, Leopoldov (ČSAD Autobusy České Budějovice, prov. Kaplice)
- Trhové Sviny – Benešov nad Černou – (Pohorská Ves) – Kaplice (ČSAD JIHOTRANS prov. T. Sviny)
- Hranice – Nové Hrady – Benešov nad Černou (ČSAD JIHOTRANS prov. T. Sviny)
Pamětihodnosti
editovat
- Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. století.
- Radnice na náměstí – renesanční budova z roku 1570
- Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně dva gotické domy spojené v jeden. Vybudovány byly ve 14. století, v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.
- Kašny na náměstí
- Vodní mlýn – technická památka v údolí Černé
- Fara
- Morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého na náměstí – vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha
Osobnosti
editovat
- Josef Gangl, rakouský herec, básník a spisovatel
- Fritz Huemer-Kreiner, spisovatel a básník
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, I. díl A-G. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-13-3. S. 89–91.
- ↑ FORBELSKÝ, Josef. Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století : osudy generála Baltasara Marradase. Praha: Vyšehrad ISBN 80-7021-812-6. S. 187.
- ↑ Udělené symboly – Benešov nad Černou [online]. 2022-10-20 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov nad Černou na Wikimedia Commons - Galerie Benešov nad Černou na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Benešov nad Černou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
