Belveder (Lednicko-valtický areál)

empírový letohrádek v Lednicko-valtickém areálu

Lovecký zámeček Belveder stojí v Lednicko-valtickém areálu při Bezručově aleji, na Liščím vršku, na okraji Valtic. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Belveder
zámeček Belveder po rekonstrukci
zámeček Belveder po rekonstrukci
Základní informace
Slohempírový
ArchitektJosef Hardtmuth
Výstavba18021806
Přestavba1894
StavebníkJan I. z Lichtenštejna
Další majiteléLichtenštejnové
Současný majitelČeská republika,
ve správě NPÚ
Poloha
AdresaLiščí vršek, Valtice, ČeskoČesko Česko
UliceP. Bezruče
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky25475/7-1757 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Empírový zámeček nechal v areálu bažantnice vystavět v letech 18021806 kníže Jan I. z Lichtenštejna. Výstavbou byl pověřen jeho vrchní architekt Josef Hardtmuth. V roce 1894 vyhořel, ale byl znovu obnoven i s výmalbou. Po znárodnění po roce 1945 se stát o zámeček nestaral a ten chátral. Později se dostal do správy Akademie věd, která jej využívala jako své pracoviště. Zámeček však utrpěl neodbornými zásahy. Zchátralý lovecký zámeček byl dlouho v havarijním stavu a nebyl veřejnosti přístupný. Objekt byl od roku 2018 v rekonstrukci. Náklady na rekonstrukci, jejíž ukončení bylo naplánováno na konec roku 2020, měly činit 12 miliónů korun. Po dokončení rekonstrukce byl lovecký zámeček poprvé v historii zpřístupněn veřejnosti v červnu 2021.[2][3]

Letohrádek tvoří osmiboká centrální část s postranními křídly. Hlavní oktagonální sál Belvederu opatřil vídeňský malíř Johann Joseph Langenhöffel (1750–1807) iluzívní výmalbou v tzv. „pompejském stylu“. Po požáru v roce 1894 byl hlavní salonek vyzdoben vzácnými hedvábnými čínskými tapetami, které kníže Alois I. z Lichtenštejna získal z majetku popravené francouzské královny Marie Antoinetty.[4] Uprostřed salonku seděl Číňan a okolo něho jeho druhové na vyřezávaných sedátkách. Při zdech bývaly rozestavěny černé, perletí vykládané židle. Světlo zajišťovaly lampiony s lustrem, který zdobila malby čínských draků. Stěny pak byly vyzdobeny hedvábnými obrazy a malbami od Josefa Langenhöffela. Místy vše doplňovaly sbírky porcelánu. V roce 1928 bylo zamýšleno doplnit výzdobu o hedvábné tapety ze zaniklého Čínského pavilonu. K tomu ovšem nedošlo.

Dostupnost

editovat

Zámeček se nachází v blízkosti silnice II/422 z Lednice do Valtic. Turisty sem přivádí také modrá turistická značka z Valtic, pokračující na Hlohovec. V blízkosti prochází také červeně značená turistická stezka od Dianina chrámu a pokračující ke kolonádě na Rajstně.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-26]. Identifikátor záznamu 136592 : Zámek Belvedere. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zámeček Belveder se od konce druhé světové války poprvé otevře veřejnosti. Stavba je na seznamu UNESCO [online]. Praha: Česká televize, ČT 24, 2020-10-08 [cit. 2020-10-10]. Video. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-17. 
  3. Zámeček Belveder u Valtic se dočkal otevření, je poprvé přístupný veřejnosti [online]. Praha: ceskenoviny.cz, 2021-06-12 [cit. 2021-08-28]. Dostupné online. 
  4. Letohrádek Belveder [online]. Valtice: Zámek Valtice [cit. 2020-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Belveder na Wikimedia Commons