Centre Bell
Bell Centre [bel se(n)tr], původním názvem Molson Centre, je víceúčelová hala, která stojí v Montréalu v Kanadě. Je vhodná nejen pro pořádání sportovních událostí, ale i pro kulturní a zábavní akce, koncerty, veletrhy a další. Stadion se otevřel 16. března 1996 po téměř tříroční výstavbě. Kapacita haly na lední hokej dosahuje až 21 273 míst, což z něj dělá největší hokejový stadion na světě. Od roku 1996 zde domácí utkání sehrává místní hokejový tým z NHL Montreal Canadiens. V prvním zápase, 16. března 1996 hostili New York Rangers a Canadiens vyhráli 4:2.
Bell Centre | |
---|---|
Bell Centre z leteckého pohledu | |
Poloha | 1909 avenue des Canadiens-de-Montréal, Montréal, Québec, Kanada |
Souřadnice | 45°29′46″ s. š., 73°34′10″ z. d. |
Začátek výstavby | 22. června 1993 |
Otevření | 16. března 1996 |
Vlastník | Molson family |
Povrch | Led |
Cena výstavby | 270 miliónů C$ |
Architekt | LeMay & Associate, LLC. LeMoyne Lapointe Magne |
Stavební společnost | Dessau |
Bývalé názvy | |
New Montreal Forum (před výstavbou–1996) Centre Molson (1996–2002) | |
Týmy | |
Montreal Canadiens (NHL) (1996–) Montreal Impact (NPSL) (1997–2000) Montreal Rocket (QMJHL) (2001–2003) Montreal Express (NLL) (2001–2003) | |
Kapacita | |
Lední hokej: 21 273 Basketbal: 22 114 Koncert: 15 000 Amfiteátr: 10 000 až 14 000 Divadlo: 5 000 až 9 000 Mixed martial arts: 16 000 až 23 152 | |
Rozměry | |
72 000 m² | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V současné době je vlastněn rodinou firmou v čele s Geoffem Molsonem a jeho bratry, Andrewem a Justinem. Stejná firma také vlastní Montreal Canadiens a Evenko, což je promotér zábavních akcí.[1] Je veden jako jeden z největších a nejrušnějších světových stadionů, který má obvykle nejvyšší návštěvnost z jakékoli arény v Kanadě.[2]
Vyřazené dresy
editovatNásledující čísla byly vyřazeny týmem Montreal Canadiens (v závorkách je uvedena pozice hráče):
- 1 Jacques Plante (B) 7. října 1995
- 2 Doug Harvey (O) 26. října 1995
- 3 Émile Bouchard (O) 4. prosince 2009
- 4 Jean Béliveau (C) 9. října 1971
- 5 Bernie "Boom-Boom" Geoffrion (PK) 11. března 2006
- 7 Howie Morenz (C) 2. listopadu 1937
- 9 Maurice "The Rocket" Richard (PK) 6. října 1960
- 10 Guy Lafleur (PK) 16. února 1985
- 12 Dickie Moore (LK) 12. listopadu 2005
- 12 Yvan Cournoyer (PK) 12. listopadu 2005
- 16 Henri Richard (C) 10. prosince 1975
- 16 Elmer Lach (C) 4. prosince 2009
- 18 Serge Savard (O) 18. listopadu 2006
- 19 Larry Robinson (O) 19. listopadu 2007
- 23 Bob Gainey (C) 23. února 2008
- 29 Ken Dryden (B) 29. ledna 2007
- 33 Patrick Roy (B) 22. listopadu 2008
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Bell Centre na anglické Wikipedii.
- ↑ Associated Press. Habs' Sale to Molson Family Approved. ESPN. 1. prosince 2009. Dostupné online [cit. 2014-09-22].
- ↑ BOUCHARD, Dany. The best Bell Centre [online]. 11. ledna 2006 [cit. 2014-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-18.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Centre Bell na Wikimedia Commons
- Centre Bell – oficiální stránky (anglicky) (francouzsky)