Begnins
Begnins je obec na jihozápadě Švýcarska v okrese Nyon v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
| Begnins | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°26′27″ s. š., 6°14′53″ v. d. |
| Nadmořská výška | 541 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Vaud |
| Okres | Nyon |
  Begnins Begnins, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,79 km² |
| Počet obyvatel | 1 950 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 407,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1268 |
| Označení vozidel | VD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatBegnins leží v nadmořské výšce 541 m, vzdušnou čarou 6 km severně od okresního města Nyon. Obec se rozkládá na terase na jižním úpatí Jury, východně od údolí řeky Serine, v panoramatické poloze asi 170 metrů nad hladinou Ženevského jezera. Silnice přes Col du Marchairuz spojuje Begnins s Le Brassus v údolí Vallée de Joux.
Území obce o rozloze 4,8 km² pokrývá část oblasti Vaud Côte. Území obce se rozkládá od úpatí Jury na severu přes vinice Côte a terasu Begnins až k západnímu okraji Côte, nejvyššímu bodu obce ve výšce 720 m n. m. Na severu se rozprostírají lesy, které se nacházejí v údolí Jury. Kolem centra obce na východě protéká potok Nant, který se vlévá do řeky Lavasson, jež na jihu u Les Sâles protíná hranici obce Gland. Řeka Serine tvoří západní hranici se sousední obcí Vich a během milionů let vyhloubila na úpatí Jury hluboké údolí. Na východě sleduje hranice obce potok Vorzairie. V roce 1997 bylo 14 % území obce pokryto zastavěnou plochou, 18 % lesy a lesními porosty a 68 % zemědělstvím.
K Begnins patří několik samostatných farem a vinic. Sousedními obcemi jsou Vich, Gland, Luins, Burtigny, Le Vaud a Bassins.
Historie
editovat
Oblast obce Begnins byla osídlena již v raném období, o čemž svědčí nález pohřebiště (s bohatým hrobovým bohatstvím) z laténského období a římský milník z doby kolem roku 250 n. l. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1145 a nese název Bingins.[2] Později se objevily i další podoby zápisu: Binnins (1204) a Bîgnins (1226). Název místa pravděpodobně pochází z burgundského osobního jména Bino a znamená „u lidí z rodu Bino“.
Od první zmínky jsou doloženi šlechtici Begnins, kteří byli vazaly pánů z Prangins. V roce 1293 přešel Begnins do rukou savojských hrabat. S dobytím Vaudu Bernem v roce 1536 přešla vesnice pod správu nyonského panství a v 18. století vlastnili panství Begnins příslušníci rodu Stürlerů. Bývalá obec Serraux, kterou dnes tvoří jen několik domů, se s Begnins sloučila v roce 1767. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. Roku 1798 byla přičleněna k okresu Nyon.[2]
Ve 20. letech 20. století vedl farář Antony Krafft-Bonnard ve spolupráci s americkou organizací Near East Relief sirotčinec pro děti, které přežily arménskou genocidu.[3] Během druhé světové války se nizozemský lékař William Francken, který v Begnins ordinoval, vzepřel úředním zákazům poskytovat soukromé ubytování Židům se statusem uprchlíka a spolu se svou ženou Laure Franckenovou organizoval ve své chatě poblíž obce Novel ubytování a lékařskou péči pro Židy prchající z Němci okupované Francie.[4]
Obyvatelstvo
editovat
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2019 | ||||
| Počet obyvatel | 734 | 782 | 718 | 719 | 753 | 766 | 961 | 1056 | 1184 | 1335 | 1931 | ||||
Z celkového počtu obyvatel je 81,4 % francouzsky mluvících, 7,1 % německy mluvících a 4,6 % anglicky mluvících (stav v roce 2000). V roce 1850 žilo v Begnins celkem 734 obyvatel a v roce 1900 782 obyvatel. Po roce 1960 (766 obyvatel) se počet obyvatel začal rychle zvyšovat.
Hospodářství
editovatAž do poloviny 20. století bylo Begnins vesnicí, která se vyznačovala především zemědělstvím. Jižní svahy jsou ideální pro vinařství, které stále hraje hlavní roli v obživě obyvatel. V obci se také hospodaří na orné půdě. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v místních malých podnicích a ve službách. V 18. a 19. století bylo Begnins důležitým obchodním centrem na úpatí Jury, kde se konaly trhy se zemědělskými produkty. V posledních desetiletích se Begnins díky své atraktivní poloze vyvinul v rezidenční obec. Mnoho pracujících pracuje mimo obec a dojíždí do Nyonu a Ženevy.
Doprava
editovatObec má dobré dopravní spojení. Nachází se na hlavní silnici z Glandu do Saint-Cergue a dálniční křižovatka Gland na dálnici A1 (Ženeva–Lausanne) je od obce vzdálena jen asi 2 km. Begnins je napojen na síť veřejné dopravy prostřednictvím postbusových linek, které jezdí z Nyonu do Gimelu a z Glandu do Burtigny. V letech 1906–1954 zde jezdila meziměstská tramvajová trať Gland–Begnins (GB).
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Begnins na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c HAUSMANN, Germain. Begnins [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-05-10 [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ GASPARD, Armand. Armenien [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2011-01-04 [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ANDREY, Georges. La Suisse Romande: Une histoire à nulle autre pareille!. Pontarlier: Éditions du Belvédère, 2012. ISBN 978-2-88419-227-9. S. 332. (francouzsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Begnins na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
