Bedřichov (Rybník)

Bedřichov (německy Friedrichshof) je zaniklá vesnice na území obce Rybník, v k. ú. Závist u Rybníku v okrese DomažlicePlzeňském kraji. Vesnice stála 500 metrů jižně od Rybníku nad pravým břehem Radbuzy. Administrativně spadala pod Závist.

Bedřichov
Zbytky zdí v Bedřichově
Zbytky zdí v Bedřichově
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecRybník
OkresDomažlice
KrajPlzeňský
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíZávist u Rybníku
Nadmořská výška550 m n. m.
Bedřichov
Bedřichov
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1706, kdy zde byl křtěn novorozenec Sebastián Lang. To lze považovat podle regionálního historika Micka za zmínku o Bedřichovu, v té době nazývané Viehhaus. Své jméno Friedrichshof získala po svém zakladateli Fridrichu Františku Vidršpergárovi v roce 1734. Až do roku 1863 vlastnila vesnici Mutěnínská vrchnost. V roce 1920 byl postaven židovským obyvatelem hostinec Gartenzaun. Gartenzaunovi nebyli jediní židovští obyvatelé, již roku 1805 je uváděn Habakuk Schönauer. Významnější stavbou ve vesnici byl mlýn při spodním okraji. V letech 1708–1824 byla do Bedřichova umístěna stanice hraničního kordonu a v období 1849–1852 zde sídlila finanční stráž. Po druhé světové válce postihl vesnici odsun německého obyvatelstva a po válce již nedošlo k jejímu dosídlení. Po vesnici se dochovaly jen pozůstatky základů domů ze suťových kamenů. Dochoval se jediný zdevastovaný dům. Ten koupil nový nájemník a začal s jeho opravou.[1] Oprava trvala dlouho a už to vypadalo, že oprava nebude nikdy dokončena.[2] Nakonec byla stavba dokončena a dům je evidován pod adresou Závist, čp. 18.[3]

Při kopání příkopu na louce východně od Bedřichova našli domkaři Simon a Köstner poklad. Poklad se skládal ze 17 stříbrných mincí obklopených mnoha skleněnými korálky. Mince byly z let 1568–1625 a měly průměr až 4 cm. Některé mince nesly nápisy od vévody Saského, jiné od císaře Svaté říše římské a další od španělského krále. Jedna mince nesla nápis Dominus mihi adiutor (Pán je můj pomocník). Poklad byl pravděpodobně zakopán během třicetileté války.[4]

Obyvatelstvo

editovat

Sommerova topografie z roku 1839 popisuje ve vsi 13 domů a 107 obyvatel.[1] Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 135 obyvatel, z toho 134 německé národnosti, jeden cizozemec, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 132 149 165 162 152 135 97 2
Počet domů 15 17 18 18 17 17 17 1

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bedřichov (Rybník nad Radbuzou) na německé Wikipedii.

  1. a b PROCHÁZKA, Zdeněk. Putování po zaniklých místech Českého lesa I. Domažlicko. 3 upravené. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2021. 380 s. ISBN 978-80-7660-011-9. S. 57–59. Dále jen Procházka (2021). 
  2. Procházka (2021), s. 290.
  3. Seznam.cz. Letecká mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. 
  4. LIEBL, Franz et al. Unser Heimatkreis Bischofteinitz mit den deutschen Siedlungen im Bezirk Taus. Furth im Wald: Heimatkreis Bischofteinitz, 1967. 992 s. (německy) 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 301. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011; III. Počet obyvatel a domů. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat