Bedřich Leopold Popper

český průmyslník a podnikatel židovského původu

Bedřich Leopold Popper (německy Friedrich Leopold, 18. září 1866 Řečkovice[2]27. listopadu 1941 Chrudim) byl český průmyslník a podnikatel židovského původu, člen úspěšného podnikatelského rodu Popperů. Roku 1893 se stal zakladatelem a majitelem závodu na výrobu obuvi F. L. Popper v Chrudimi, ve své době největší obuvnické továrny v Rakousku-Uhersku.

Bedřich Leopold Popper
Narození18. září 1866
Řečkovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. listopadu 1941 (ve věku 75 let)
Chrudim
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníhřbitov U Kříže
NárodnostŽidé
Povoláníprůmyslník a podnikatel
ZaměstnavatelF.L. Popper Chrudim
ChoťBertha Popper (od 1889)[1]
DětiFriedrich, Johann, Alfred
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

editovat

Narodil se v Řečkovicích u Brna do majetné rodiny židovského textilního podnikatele Juliuse Jonase Poppera, původem z Bučovic, a Marie, rozené Kafkové. Julius Popper založil spolu s Moritzem Beckem v Brně firmu na ručně šitou obuv Beck a Popper. Matka zemřela, když bylo Bedřichovi osm let. Po absolutoriu brněnské obchodní akademii začal Bedřich pracovat jako obchodní úředník, posléze též v rodinném podniku. Konvertoval ke křesťanství a roku 1889 se v Brně v kostele svatého Tomáše oženil s Bertou Pelikánovou.[3]

F. L. Popper Chrudim

editovat

Po odchodu otce do penze převzal jeho místo ve firmě Beck a Popper. Kvůli neshodám s konzervativním společníkem však odkoupil roku 1893 jeho podíl ve společnosti, neboť nechtěl nadále pokračovat v rukodělné výrobě. Nechal vystavět novou moderní obuvnickou továrnu v Chrudimi ve východních Čechách, kam společně s rodinou také přesídlil. Díky otevřenému přístupu k inovacím a zefektivňování výrobního provozu orientovaného na maximální výkon spolu s levně dostupnými materiály a recyklací a znovuvyužití výrobního odpadu se firma F. L. Popper poměrně rychle k předním výrobcům bot v říši. Roku 1895 zaznamenala velký úspěch na výstavě v Agrocultural Hall v Londýně. Téhož roku byla navíc prestiž značky navýšena povolením užívat rakouskou císařskou orlici spolu s logem společnosti. Obuv byla pak výrobně označkována zkratkou B. L. P.

Růst firmy

editovat

Bedřich Popper v rámci snah o další zdokonalení výroby podnikal četné vnitrozemské i zahraniční výjezdy. Okolo roku 1900 vyslal svého zaměstnance, úředníka Josefa Zabu, na služební cestu do obuvnických výroben do Spojených států amerických, aby nabyl technologických znalostí o mechanizovaných továrních provozech, které v USA patřily k nejdokonalejším na světě. Následně byl v chrudimské továrně instalován výrobní systém americké značky Goodyear, který pomohl firmě B. L. Popper předstihnout konkurenci. Od roku 1903 je Popperův závod uváděn jako největší obuvnický podnik na území Rakouska-Uherska s výrobní kapacitou na 1000 párů bot denně. Firma zboží vyvážela do celého světa: Německo, Dánsko, Velká Británie, Francie, Rumunsko, Egypt, Jižní Afrika, Austrálie či státy Střední Ameriky. Vlastnila také řadu výstavních prodejních obchodů, například ve Vídni, v Praze na Národní třídě či v Brně na pozdější Masarykově třídě. Před rokem 1914 zde pracovalo přibližně tisíc dělníků dalších zaměstnanců.

Bedřich Popper se zapojoval též do městského života v Chrudimi, byl členem řady spolků, jakožto nadšený propagátor tenisu zde na vlastní náklady nechal vystavět městské kurty. Roku 1904 si nechala rodina postavit v lokalitě Na Podhůře nedaleko Chrudimi honosnou sídelní vilu.

V období první světové války v letech 1914 až 1918 byla výroba přeorientována primárně na vojenskou obuv pro c. k. rakouskou armádu, kterých byla schopna vyrábět 500-1000 párů za den.

Československo

editovat

Továrna nadále prosperovala i po vzniku samostatného Československa roku 1918 a následné ekonomické krizi, napomohl tomu i příklon židovské, původně německy mluvící, rodiny Popperů k českému kulturnímu vlivu. V roce 1920 výrobnu osobně navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Do vedení společnosti se zapojili synové Jan a Bedřich, kapacita produkce byla nadále navyšována, byl zachováván otevřený a mzdově příznivý přístup k zaměstnancům. Bedřich Popper pak obdržel roku 1923 titul obchodní státní rada. Na svém vrcholu vlastnila firma na 98 prodejen obuvi.

Ve 20. letech 20. století začala firmě vznikat značná konkurence v podobě rychle se rozvíjejícího závodu Baťa Tomáše Bati ve Zlíně. Společnost F. L. Popper následně provedla fúzi s továrnou na zpracování kůže Františka Polického v Jaroměři a byla přejmenována na Polický a Popper. Jeden z Popperových synů se navíc oženil s dcerou Františka Polického.

Protektorát Čechy a Morava

editovat

Od období zřízení tzv. druhé republiky roku 1938 a následného vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 byla rodina Popperova kvůli svému židovskému původu na základě tzv. Norimberských zákonů perzekvována úřady nacistického Německa. V rámci procesu tzv. arizace hospodářství byla nucena prodat podíl ve firmě nežidovskému vlastníkovi a ta byla následně přejmenována na Polický a Riekel.

Úmrtí

editovat
 
Hřbitov U Kříže v Chrudimi, kde je Bedřich Popper spolu s rodinou pohřben

Bedřich Leopold Popper zemřel v Chrudimi ke konci roku 1941 ve věku 75 let. Byl pochován v rodinné hrobce na výstavním místě na hřbitově U Kříže v Chrudimi. Jednu z architektonicky nejcennějších hrobek v celém areálu pohřebiště navrhl architekt Josef Gočár.

Bedřich a Jan Popperové firmu mohli spravovat po skončení druhé světové války, její činnost byla pak omezena událostmi spojenými s převzetím moci v Československu komunistickou stranou v únoru 1948 a následným znárodněním veškerého hospodářství ve státě. Po Sametové revoluci roku 1989 firma opět obnovila svou činnost pod značkou B. L. Popper.

Rodinný život

editovat

Od roku 1889 byl Bedřich Popper ženatý s Bertou (1863–1944), rozenou Pelikánovou, dcerou Bedřicha rytíře Pelikána, c. k. místodržitelského rady v Brně.[3] Narodili se jim postupně dcera Alžběta (Elisabeth) a synové Bedřich (Friedrich), Jonas (Jan) a Alfréd. Sňatkem jednoho ze synů byla rodina příbuzensky spřízněna s rodinou společníka firmy Františka Polického.

Reference

editovat
  1. Encyklopedie dějin města Brna. [cit. 2021-11-03].
  2. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 122, sn. 98 [online]. NA [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 
  3. a b Matrika 17031, sn. 101 [online]. MZA [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat