Battistina Vernazza
Battistina Vernazza (světským jménem: Tommasina Vernazza; 15. dubna 1497, Janov – 9. květen 1587 tamtéž) byla italská řeholnice řádu lateránských řeholních kanovnic a mystička.
| Ctihodná Battistina Vernazza | |
|---|---|
 | |
| Abatyše | |
| Narození | 15. duben 1497 Janov |
| Úmrtí | 9. května 1587 (ve věku 90 let) Janov |
| Svátek | připomínka 9. květen |
| Státní občanství | Janovská republika |
| Vyznání | katolická církev |
| Uctívána církvemi | Římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodila se 15. dubna 1497 v Janově. Byla sestrou Ettoreho Vernazzy, který byl společníkem svaté Kateřiny z Janova. Svatá Kateřina byla také kmotrou Tommasiny.[1]
V rodičích, především v otci měla svůj vzor, který se věnoval charitě.[1]
Podle jejího životopisce byla vlídná, přívětivá, a inteligentní. V 10 letech složila slib Panně Marii a ve 13 letech vstoupila do kláštera kanovnic Santa Maria delle Grazie. Zde přijala řeholní jméno Battistina a své řeholní sliby složila 23. října 1511.[1]
V klášteře se stala pokladnicí, poté novicmistrovou a nakonec abatyší. Byla znalkyní Svatého písma a věnovala se literární tvorbě. Díky svým ctnostem a moudrosti radila mnoho významným lidem jako je např. Andrea Avellino. Ústřední myšlenkou její spirituality bylo spojení duše s Bohem prostřednictvím čisté lásky, která proměňuje sobecké ego.[1]
Zemřela po nemoci 9. května 1587.[1]
Proces svatořečení
editovatJejí proces svatořečení byl zahájen v janovské arcidiecézi. Dne 22. června 1972 uznal papež Pavel VI. její hrdinské ctnosti.[2]
