Basarabové
Basarabové (také Bazarabové nebo Bazaraabové) byli rod, který hrál významnou roli při zakládání Valašského knížectví. Byli prvním valašským knížecím rodem a navíc byli blízce příbuzní s rodem Mușatinů, vládců sousedního Moldavska. Dynastie Basarabů měla specifický výběr panovníka, do kterého byli zahrnuti i levobočci. Kníže poté byl volen radou bojarů. Po vládě Alexandru I. Aldea (která skončila v roce 1436) se rod rozdělil na dvě větve, vzniklé z legitimních potomků, které se další dvě století přely o Valašský trůn.
Basarabové | |
---|---|
Země | Valašsko |
Tituly | kníže vojvoda (hospodar) |
Zakladatel | Besarab I. |
Rok založení | 1310 |
Konec vlády | 1627 |
Poslední vládce | Alexandr V. (z větve Drăculești, 1623–1627) Mois I. (z větve Dănești, 1529–1530) |
Současná hlava | rod vymřel |
Větve rodu | Drăculești Dănești |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezi nejznámějšími členy rodu patří Mircea I., Dan II., Vlad II. Dracul, Vlad III. Dracula, Vlad IV. a Radu IV. Veliký.
Původ
editovatDynastie Basarabů je pojmenovaná podle svého zakladatele Basaraba I., knížete valašského, který získal pro Valašsko nezávislost na Uherském království. Otcem Basaraba byl Thocomerius, valašský vojvoda a vazal uherského krále, který zemřel za neznámých příčin roku 1310.
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Basarabové na Wikimedia Commons