Bartoloměj z Roye (francouzsky Barthélemy de Roye, † 24. ledna 1237) patřil na francouzském královském dvoře mezi nejvýznamnější muže své doby,[2] zastával funkci nejvyššího komořího a rádce krále.

Bartoloměj z Roye
Bartolomějův náhrobek z kláštera Joyenval
Bartolomějův náhrobek z kláštera Joyenval
Narození12. století
Úmrtí24. ledna 1237
Povoláníaristokrat
ChoťPetronille of Montfort
DětiAdèle de Roye[1]
Amicie de Roye[1]
RodičeRoricon (alias Rogues) de Roye, Seigneur de Roye, Guerbigny et Secquigny[1] a Adeline de Guise[1]
PříbuzníJean de Nesle, Sire de Falvy et de la Herelle[1] (vnuk)
FunkceGrand Chamberman of France
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po boku krále Filipa stanul na bitevním bojišti u Bouvines[3] a po smrti jeho syna Ludvíka VIII. se stal jedním ze tří vykonavatelů královy poslední vůle.[4] V roce 1221 založil premonstrátský klášter Joyenval.[5] Během let ustupoval do pozadí,[6] ještě roku 1234 se zúčastnil se svatby Ludvíka IX. s Markétou Provensálskou.[7] Zemřel roku 1237.

Reference

editovat
  1. a b c d e Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. BLOCH, Marc. Králové divotvůrci. Studie o nadpřirozenosti přisuzované královské moci, zejména ve Francii a Anglii. Praha: Argo, 2004. 536 s. ISBN 80-7203-626-2. S. 208. Dále jen Králové divotvůrci. 
  3. DUBY, Georges. Neděle u Bouvines 27. července 1214. Praha: Argo, 1996. 221 s. ISBN 80-7203-164-3. S. 32. 
  4. LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 67. Dále jen Svatý Ludvík. 
  5. Králové divotvůrci, str. 208
  6. Svatý Ludvík, str. 85
  7. Svatý Ludvík, str. 100