Wikipedie

Baron Wolman

americký fotograf

Baron Wolman (25. června 1937 – 2. listopadu 2020) byl americký fotograf nejznámější díky své práci na konci 60. let pro hudební časopis Rolling Stone. Od roku 1967 do konce roku 1970 byl prvním hlavním fotografem časopisu.[1][2]

Baron Wolman
Narození25. června 1937
Columbus
Úmrtí2. listopadu 2020 (ve věku 83 let)
Santa Fe
Příčina úmrtíamyotrofická laterální skleróza
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Baron Wolman: Michael Scott Parker, 2006
Baron Wolman podepisuje svou knihu Woodstock, 2016

Fotografická kariéra

editovat

Wolmanova profesionální fotografická kariéra začala v západním Berlíně v 60. letech, kdy byl umístěn u armády.[2] Z Berlína prodal svou první fotografickou esej, obrazy života za (tehdy novou) berlínskou zdí. Poté se rozhodl, že se stane novinářem. Po propuštění z armády se přestěhoval z Německa do Los Angeles a poté do San Franciska a poté do Nového Mexika.

Dvorní fotograf Rolling Stone

editovat

Právě v San Francisku se v dubnu 1967 setkal třicetiletý Wolman s jednadvacetiletým studentem Calem Berkeleym a spisovatelem na volné noze jménem Jann Wenner. Wolman fotografoval rockové kapely a Wenner měl v plánu vytvořit nový druh hudebního periodika s hudebním spisovatelem San Francisco Chronicle, Ralphem Gleasonem. Wolman souhlasil, že se připojí k novému periodiku Rolling Stone a bude pracovat zdarma. Trval také na vlastnictví všech fotografií, které pořídil pro Rolling Stone, což časopisu umožnilo neomezené použití obrázků. Wolman začal pracovat pro Rolling Stone od prvního vydání a pokračoval další tři roky. Díky Wolmanově prakticky neomezenému přístupu k jeho subjektům, jeho fotografie Janis Joplin, Rolling Stones, Franka Zappy, The Who, Jimi Hendrix, Joan Baez, Iggy Pop, Pink Floyd, Boba Dylana, Grateful Dead, Phil Spectora, Jima Morrisona, Ike & Tina Turner, Peter Rowan a dalších hudebníků bylo grafickým vrcholem vzhledu magazínu Rolling Stone.

Wolman se studiu většinou vyhýbal a nikdy nepoužíval blesky na fotoaparátu, upřednostňoval neformální portréty, styl vhodný jak pro hudebníky, které dokumentoval, tak pro publikum těchto fotografií. Wolmanův přístup postupně nahradili vysoce stylizovaní tvůrci většinou studiových image-makerů, jejichž fotografie byly publikovány pouze se souhlasem hudebníka a jeho managementu. Tento vývoj lze vysledovat na následujících obálkách Rolling Stone v průběhu let.

Časopis Rags

editovat

Ačkoli jeho práce v Rolling Stone definovala jeho fotografickou kariéru, Baron se podílel na mnoha nehudebních projektech. Po odchodu z Rolling Stone v roce 1970 založil Wolman vlastní módní časopis Rags, který sídlil v prvních kancelářích Rolling Stone v San Francisku.[3] Rags byl módní časopis pro kontrakulturní módu, zaměřoval se spíše na pouliční módu než na módu ve výlohách. Byl to kreativní a neuctivý magazín, celkem 13 vydaných čísel časopisu (červen 1970 až červen 1971) mělo umělecký, avšak už ne finanční úspěch.

Pozdější kariéra

editovat

Po ukončení časopisu Rags se Baron Wolman naučil pilotovat motorové letadlo a z okna své malé Cessny vytvářel snímky krajin ze vzduchu. Tyto fotografie byly základem dvou knih, California From the Air: The Golden Coast (Kalifornie ze vzduchu: Zlaté pobřeží, 1981) a The Holy Land: Israel From the Air (Svatá země: Izrael ze vzduchu, 1987), vydané nakladatelstvím Squarebooks, které Wolman založil v roce 1974.[4] Toto nakladatelství nadále vydávají eklektickou knihu jako výběr ilustrovaných knih.[4]

V roce 1974 strávil Wolman rok u fotbalového týmu Oakland Raiders a svůj status plného přístupu využil k fotografické dokumentaci celé sezóny 1974. Výsledkem byla publikace Oakland Raiders: The Good Guys, publikovaná v roce 1975.

V roce 2001 se Wolman přestěhoval do Santa Fe v Novém Mexiku, kde pokračoval ve fotografování a publikování.

V roce 2011 vyšla autobiografická, impozantní[5] kniha Baron Wolman: Every Picture Tells A Story, Rolling Stone Years[6] vydaná nakladatelstvím Omnibus Press[7]. Kniha pojednává o Wolmanově kariéře od počátků Rolling Stone a vypráví příběhy ze zákulisí fotografií.

Wolman byl v roce 2011 oceněn jako VIP na Classic Rock Roll of Honor Awards, kde pak na jevišti na poctu Pete Townshendovi rozbil svůj fotoaparát.

Smrt

editovat

Wolman zemřel 2. listopadu 2020 po komplikacích z ALS.[8]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baron Wolman na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Rhodes, Lisa L. (2005) Electric Ladyland: Women and Rock Culture, University of Pennsylvania Press, ISBN 978-0-8122-3840-2, s. 123
  2. ↑ a b Norman, Michael (2011) „Rolling Stone photographer Baron Wolman to show off iconic rock images in Cleveland“, The Plain Dealer, 30. 6. 2011, datum přístupu: 2011-07-23
  3. ↑ Gabriel, Joyce (1971) „'Rags' Sparks Fashion Magazine Revolution“, The Southeast Missourian, 11. 2. 1971, s. 5, datum přístupu: 2011-07-23
  4. ↑ a b Mixing Business with Pleasure since 1965. Baron Wolman Photography [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ https://www.amazon.com/Rolling-Stone-Years-Baron-Wolman/dp/1847727409/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid=1302638778&sr=1–1
  6. ↑ www.amazon.com [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ Omnibus Press. omnibuspress.com [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ BROWNE, David. Baron Wolman, Rolling Stone Photographer Who Captured Rock Gods, Dead at 83 [online]. Rolling Stone, 3. 11. 2020 [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • The Rolling Stone Years: Every Picture Tells a Story
  • Woodstock
  • Groupies and Other Electric Ladies
  • Classic Rock & Other Rollers
  • California From The Air: The Golden Coast
  • The Holy Land: Israel From The Air

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Baron_Wolman&oldid=24225237“