Bakovský potok

potok v okresech Kladno, Rakovník a Mělník, levý přítok Vltavy

Bakovský potok je vodní tok (potok) ve středních Čechách. Odvodňuje zejména Slánsko (tedy téměř celou severní část okresu Kladno) a severovýchodní okraj geomorfologického celku Džbán. Je posledním větším levostranným přítokem Vltavy před jejím ústím do Labe. (vlévá se na jejím 13,8 říčním kilometru)[1] Délka Bakovského potoka činí 44,6 km.[1] Plocha povodí měří 417,7 km².[2]

Bakovský potok
kamenný obloukový most přes potok v Královicích
kamenný obloukový most přes potok v Královicích
Základní informace
Délka toku44,6 km
Plocha povodí417,7 km²
Průměrný průtoku ústí 1,15 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-12-02-049
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj - Kalivody, Bdín, Srbeč, Hřešice, Pozdeň, Plchov, Kvílice, Kutrovice, Neprobylice, Královice, Drchkov, Bakov, Beřovice, Hobšovice, Nabdín Velvary, Chržín, Sazená, Vepřek)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

editovat

Bakovský potok pramení v lesích na severovýchodním úbočí Džbánu asi 1 km východně od Kroučové v k.ú. Kalivody u Řevničova. Je to velmi blízko rozvodí Ohře, Berounky a Vltavy. Jeho tok je vcelku rovný, po celou dobu svého běhu míří na východ až severovýchod, Od Kalivod a Srbče protéká širokým (ale zprvu hlubokým) údolím, kterému se dříve říkalo Podlesí. Na středním toku plyne téměř bez přítoků, teprve za malou vsí Bakov, ležící mezi Slaným a Zlonicemi, začíná z obou stran nabírat vějířovitě se sbíhající potoky ze souběžných mělkých údolí. V této části toku je vyhlášena přírodní památka Mokřiny u Beřovic, chránící okolí Hobšovického rybníka, významné hnízdiště ptactva. Dále Bakovský potok protéká městem Velvary a u Nové Vsi hlubokým zářezem stéká ke svému ústí do Vltavy.

Významnější přítoky

editovat

Vodní plochy

editovat

Bakovský potok napájí několik rybníků. S rozlohou sedm hektarů je největším z nich Plchovský rybník mezi Pozdní a Plchovem. Po rekonstrukci v letech 1977–1980 sloužil jako zásobárna vody pro zavlažování.[3]

Vodní režim

editovat

Navzdory poměrně velké ploše povodí je Bakovský potok málo vodný, neboť většinu této oblasti představuje téměř bezlesá zemědělská krajina, která patří množstvím srážek k nejsušším v Česku.

Hlásný profil:[4]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Velvary 9,50 292,46 km² 0,49 m³/s 70,0 m³/s

Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.

Reference

editovat
  1. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 613) [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 136. 
  4. Evidenční list hlásného profilu stanice Velvary [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-28. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat