Bahariasauridae

čeleď masožravých dinosaurů

Bahariasauridae („ještěři z oázy Baharíja“) je čeleď masožravých dinosaurů (teropodů) z kladu Averostra, žijících v období rané pozdní křídy (geologické věky cenomanturon, asi před 96 až 91 miliony let) na území dnešní severní Afriky a pravdfěpodobně i Jižní Ameriky.

Jak číst taxoboxBahariasauridae
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (asi před 96 až 91 miliony let)
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzezření rodu Bahariasaurus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádCeratosauria?
ČeleďBahariasauridae
von Huene, 1948
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie objevu

editovat
 
Paleontolog Ernst Stromer se stehenní kostí bahariasaura.

Typovým druhem je Bahariasaurus ingens, jehož fosilie poprvé objevil roku 1912 rodák z Čech, rakouský amatérský paleontolog Richard Markgraf.[1] Fragmentární fosilie tohoto křídového teropoda byly objeveny v sedimentech souvrství Baharíja (odtud rodové jméno). Typový druh B. ingens byl formálně popsán německým paleontologem Ernstem Stromerem v roce 1934.[2] Čeleď Baharisauridae pak stanovil německý paleontolog Friedrich von Huene v roce 1948.

Dnes jsou do této čeledi potenciálně řazeny další tři druhy - Deltadromeus agilis ze severní Afriky[3] a Aoniraptor libertatem a Gualicho shyniae z Argentiny. Podle některých studií je dokonce možné, že sem patřila i podčeleď Elaphrosaurinae s rody Elaphrosaurus, Huinculsaurus a Limusaurus.[4]

Rozměry

editovat
 
Gualicho shinyae - rekonstrukce pravděpodobného vzezření.

Bahariasaurus byl nepochybně obřím teropodem, dosahujícím podle většiny odhadů délky asi 11 až 12 metrů[5] a hmotnosti přibližně 4000 kilogramů.[6] Deltadromeus mohl být podobně veliký. Argentinské druhy byly menší, dosahovaly délky asi v rozmezí 6 až 7 metrů.

Zařazení

editovat

Není jisté, do které skupiny teropodů bahariasauridi patřili, navrhováni byli také karcharodontosauridi, neovenatoridi, abelisauridi nebo tyranosauroidi. Objevila se také domněnka, že by se mohlo jednat o zástupce kladu Megaraptora.[7]

Reference

editovat
  1. https://dinosaurusblog.com/2020/04/27/jak-krajan-z-cech-objevil-spinosaura/
  2. Stromer, E. (1934). "Ergebnisse der Forschungsreisen Prof. E. Stromers in den Wüsten Ägyptens. II. Wirbeltier-Reste der Baharije-Stufe (unterstes Cenoman)." 13. Dinosauria. Abhandlungen der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Mathematisch-naturwissenschaftliche Abteilung n.f., 22: 1–79.
  3. SOCHA, Vladimír. Peklo dinosauřího světa. OSEL.cz [online]. 9. listopadu 2022. Dostupné online.  (česky)
  4. Chiarenza, Alfio Alessandro; Cau, Andrea (2016). "A large abelisaurid (Dinosauria, Theropoda) from Morocco and comments on the Cenomanian theropods from North Africa". PeerJ. 4 (e1754): e1754. doi: 10.7717/peerj.1754
  5. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 77 (anglicky)
  7. Apesteguía S., Smith N. D., Juárez Valieri R., Makovicky P. J. (2016). "An Unusual New Theropod with a Didactyl Manus from the Upper Cretaceous of Patagonia, Argentina". PLOS One. 11 (7): e0157793. doi: 10.1371/journal.pone.0157793

Literatura

editovat
  • Matías J. Motta; et al. (2016). New theropod fauna from the Upper Cretaceous (Huincul Formation) of northwestern Patagonia, Argentina. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 71: 231–253.
  • Delcourt, R.; Grillo, O. N. (2018). Tyrannosauroids from the Southern Hemisphere: Implications for biogeography, evolution, and taxonomy. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 511: 379–387. doi: 10.1016/j.palaeo.2018.09.003
  • Ibrahim, Nizar; Sereno, Paul C.; Varricchio, David J.; Martill, David M.; Dutheil, Didier B.; Unwin, David M.; Baidder, Lahssen; Larsson, Hans C. E.; Zouhri, Samir; Kaoukaya, Abdelhadi (2020). Geology and paleontology of the Upper Cretaceous Kem Kem Group of eastern Morocco. ZooKeys. 928: 1–216. doi: 10.3897/zookeys.928.47517

Externí odkazy

editovat