Bagdádská dráha (německy Bagdadbahn, francouzsky Chemin de Fer Impérial Ottoman de Bagdad, CIOB) je železnice vedoucí z tureckého města Konya přes Adanu, Aleppo a Mosul do Bagdádu, dlouhá 1597 kilometrů. Její stavba započala v roce 1903 a byla financována německým kapitálem. Měla navázat na již existující trať Berlín-Vídeň-Istanbul-Konya a s plánovaným propojením do Basry měla zajistit císařskému Německu přístup k Perskému zálivu s jeho ropným bohatstvím a usnadnit výměnu zboží mezi Německem a jeho koloniemi. Hlavním dodavatelem stavby byla frankfurtská firma Philipp Holzmann.

Bagdádská dráha
Stát TureckoTurecko Turecko, SýrieSýrie Sýrie a IrákIrák Irák
Provozovatel dráhy Bagdádská dráha
Technické informace
Délka 1 597 km
Rozchod koleje rozchod 1435 mm
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa Bagdádské dráhy
Železniční most nedaleko stanice Mouslimie

Území okolo plánované železnice tehdy ovládala Osmanská říše, která byla německým spojencem. Stavba vyvolala velkou nespokojenost v Anglii a Rusku (Rusové v roce 1911 podepsali smlouvu, podle níž nebudou klást stavbě překážky, pokud Německo uzná ruské zájmy v Persii)[1]. Americký orientalista Morris Jastrow prohlásil, že „Angličané vnímali německou přítomnost v Perském zálivu jako dvaačtyřiceticentimetrové dělo namířené na Indii“.[2] Potřeba Němců zajistit si úsek dráhy do Bagdádu procházející územím Srbska byla jednou z hlavních příčin války.[3]

Na začátku první světové války nicméně stavba trati procházející náročným horským terénem ještě nebyla ani z poloviny hotová. Po německé porážce přešla stavební koncese na vítězné mocnosti, Sýrie připadla Francouzům a v Iráku bylo vytvořeno nezávislé království pod britskou ochranou. Od roku 1930 fungovala pravidelná doprava z Istanbulu do Nusaybinu (rychlík Taurus Express), prodloužena do Bagdádu byla až v červenci 1940. V roce 1964 bylo dokončeno spojení do Basry. Napjatá situace v regionu však způsobuje, že trať je využívána jen zřídka spoji místního významu. V roce 2010 začal jezdit vlak z Mosulu do Gaziantepu, ale provoz neměl dlouhého trvání.[4]

Celá Bagdádská dráha má standardní rozchod koleje 1435 mm.

Reference

editovat
  1. Archivovaná kopie. society.polbu.ru [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-02. 
  2. http://www.globalsecurity.org/military/world/europe/de-berlin-baghdad-3.htm
  3. Archivovaná kopie. www.vorkriegsgeschichte.de [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-03. 
  4. http://zpravy.idnes.cz/z-bagdadu-vyrazil-po-trech-desitkach-let-prvni-vlak-do-turecka-p6i-/zahranicni.aspx?c=A100216_175218_zahranicni_ash

Literatura

editovat
  • Jiří Čermák: Němci v přední Asii : Dráha bagdadská v mezinár. politice, Josef Pelcl, Praha 1911

Externí odkazy

editovat