Baštové sedlo

Baštové sedlo (polsky Basztowa Przełęcz, německy Basteischarte, maďarsky Bástyacsorba) je první sedlo v jihovýchodním rameni Hlinské věže, mezi ní a severním vrcholem Velké capí veže ve Vysokých Tatrách. Západní stěna Baštového sedla se svažuje do horní části Mlynické doliny, východní stěna do Sataní dolinky v Mengusovské dolině. Je to úzké a hluboké sedlo. Do Sataní dolinky z něj spadá strmý komín třetího stupně horolezecké obtížnosti. Nevelké desky zledovatělého sněhu zde přetrvávají až do pozdního léta.

Baštové sedlo
Stát	Slovensko Slovensko
Souřadnice	49°10′12″ s. š., 20°2′53″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prvovýstup

Tato horolezecká cesta lze co do stupně obtížnosti porovnat k výstupu na Žabí kôň. Günter Oskar Dyhrenfurth, který v roce 1907 přešel se společníkem z Capích věží přes Baštové sedlo na Hlinskou vež, nazval sedlo modelovým příkladem tatranské štěrbiny.

• V létě: Ernest Dubke, Hans Wirth, Johann Franz 9. července 1905, Zygmunt Klemensiewicz a Jerzy Maślanka 23. srpna 1905
• V zimě: Sándor Mervay, Imre Teschler, Lajos Teschler 1. května 1912

Turistika

Výstup je možný jen s horským vůdcem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baštové sedlo na slovenské Wikipedii.