Baškirská autonomní sovětská socialistická republika

; vlajka	; znak
Geografie
Hlavní město	Ufa
Rozloha	143 600 km²
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	4 miliony
Národnostní složení	Rusové, Baškirové, Tataři, Čuvaši, Marijci
Jazyky	baškirština, ruština
Náboženství	pravoslavné křesťanství (Rusové), islám (Baškirové a Tataři)
	Státní útvar
Státní zřízení	autonomní republika v rámci Ruské SFSR, součásti SSSR
Měna	sovětský rubl
Vznik	23. března 1919
Zánik	25. února 1992
	Státní útvary a území
	Ruská SFSR
	Baškortostán

Baškirská autonomní sovětská socialistická republika (Baškirská ASSR) (baškirsky: Башҡорт Автономиялы Совет Социалистик Республикаhы, rusky: Башкирская Автономная Советская Социалистическая Республика) byla autonomní sovětská socialistická republika spadající pod Ruskou SFSR, která byla součástí Sovětského svazu. Po jeho rozpadu se z Baškirské ASSR stala republika Baškortostán.

Vznik

Baškortostán byl během Ruské občanské války dějištěm mnoha bitev mezi bolševiky a bělogvardějci. Mezitím padlo rozhodnutí o ustavení autonomní republiky pro národnostní menšiny v rámci Ruské SFSR, o kterém se jednalo při „všebaškirském sjezdu“ v červenci, srpnu a v prosinci 1917 v Orenburgu. Částem bývalých gubernií Ruského impéria (Orenburské, Permské, Ufinské a Samarské gubernie, celkem 79 tisíc km², 1,2 milion obyvatel) se na začátku roku 1918 začalo říkat „Malý Baškortostán“. 20. března 1919 vznik Baškirské ASSR posvětilo po jednání s baškirskými bolševiky i vedení Ruské SFSR a 23. března 1919 Baškirská ASSR oficiálně vznikla jako vůbec první ASSR s prvky vlastní státnosti v rámci Ruské SFSR.^[1] 14. června 1922 byl vydán dekret o změně hranic Baškirské ASSR, podle kterého Baškortostán získal mnohá území bývalé Čeljabinské gubernie a takřka zbytek Ufinské gubernie, kromě Menzelinského újezdu, který byl předán Tatarské ASSR. Podle tohoto dekretu byl hlavním městem Baširské ASSR potvrzena Ufa a ustanoveny administrativní struktury.

Zánik

Baškirská ASSR v říjnu 1990 deklarovala nezávislost na Ruské SFSR, takže se chtěla přeměnit v Baškirskou sovětskou socialistickou republiku. Kvůli rozpadu SSSR k tomu nedošlo. V roce 1992 tedy představitelé Baškirské ASSR vyhlásili úplnou nezávislost na Rusku a změnili název této ASSR na republiku Baškortostán. Po roce se však opět Baškortostán vrátil pod ruskou jurisdikci a stvrdil svou příslušnost k Rusku Ústavou z roku 1993.

Obyvatelstvo

Baškirskou ASSR obývali nejpočetnější Rusové, následovaní Tatary, a až pak Baškiry. Nepatrnou část obyvatelstva tvořili Čuvaši a Marijci, zbytek ostatní národy. Baškirové, podle nichž se tato ASSR jmenovala, tvořili se svými necelými 864 000 obyvateli pouze třetí největší národnost.^[1] Baškirové obývali převážně venkovské oblasti, zatímco Rusové tvořili zdrcující většinu v miliónovém hlavním městě Baškirské ASSR Ufě.

	sčítání lidu 1926	sčítání lidu 1939	sčítání lidu 1959	sčítání lidu 1970	sčítání lidu 1979	sčítání lidu 1989
Baškirové	625,845 (23,5 %)	671,188 (21,2 %)	737,744 (22,1 %)	892,248 (23,4 %)	935,880 (24,3 %)	863,808 (21,9 %)
Rusové	1,064,707 (39,9 %)	1,281,347 (40,6 %)	1,418,147 (42,4 %)	1,546,304 (40,5 %)	1,547,893 (40,3 %)	1,548,291 (39,3 %)
Tataři	621,158 (23,3 %)	777,230 (24,6 %)	768,566 (23,0 %)	944,505 (24,7 %)	940,436 (24,5 %)	1,120,702 (28,4 %)
Čuvaši	84,886 (3,2 %)	106,892 (3,4 %)	109,970 (3,3 %)	126,638 (3,3 %)	122,344 (3,2 %)	118,509 (3,0 %)
Marijci	79,298 (3,0 %)	90,163 (2,9 %)	93,902 (2,8 %)	109,638 (2,9 %)	106,793 (2,8 %)	105,768 (2,7 %)
Ostatní	189,942 (7,1 %)	232,149 (7,3 %)	213,280 (7,4 %)	198,742 (5,2 %)	190,933 (5,0 %)	166,294 (4,7 %)

Seznam představitelů Baškirské ASSR

První tajemník Komunistické strany v Baškirské ASSR

Haris Jumagulovič Jumagulov (listopad 1919 – prosinec 1919)
Ahmetkamal Ahmadinurovič Kaspransky (březen 1920 – květen 1920)
Petr Michailovič Vikman (červenec 1920 – květen 1921)
Ahmed Almuhametovič Bijšev (červen 1921 – listopad 1921)
Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (23. listopadu – březen 1922)
A. I. Žehanov (duben 1922 – září 1922)
Boris Nikolajevič Nimvický (1922 – 1923)
Ruben Airapetovič Vosnakov (1923- 1924)
Michail Osipovič Razumov (1924 – 1926)
Eduard Ivanovič Jurjevič (1926 – 1930)
Jakov Borisovič Bykin (1930 – 6. října 1937)
Alexandr Tarasovič Zalikin (6. října 1937 – leden 1939)
Grigorij Sergejevič Rastegin (leden 1939 – listopad 1939)
Ivan Semjonovič Anošin (listopad 1939 – leden 1942)
Semjon Borisovič Zaďjončenko (leden 1942 – 26. ledna 1943)
Semjon Děnisovič Ignaťjev (leden 1943 – 1946) – první funkční období
Sabir Ahmedjanovič Vagapov (1946 – prosinec 1953)
Semjon Děnisovič Ignaťjev (prosinec 1953 – 14. června 1957) – druhé funkční období
Zija Nurjevič Nurjovová (14. ledna 1957 – 15. července 1969)
Midhat Zakirovič Šakirov (15. července 1969 – 23. června 1987)
Ravmer Hasanovič Habibulin (23. června 1987 – 10. února 1990)
Igor Alexejevič Gorbunov (10. února 1990 – srpen 1991)

Předseda Revolučního výboru

Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (21. února 1919 – 17. května 1919) – první funkční období
Haris Jumagulovič Jumagulov (17. května 1919 – 20. ledna 1920)
Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (20. ledna 1920 – 26. června 1920) – druhé funkční období
F.S. Mansyrov (26. června – 28. července 1920)

Předseda Ústředního výkonného výboru

Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. července 1920 – říjen 1920)
Musa Lutovič Murtazin (leden 1921 – únor 1922)
Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (únor 1922 – červenec 1922)
Chafíz Kusajevič Kušajev (1922 – březen 1929)
Mansurov (březen 1929) – zastupující
G. S. Šafikov (březen 1929 – únor 1931)
Afzal Muchitdinovič Tagirov (únor 1931 – červen 1937)
Ráchim Kirjevič Ibragimov (říjen 1937 – červenec 1938)

Předseda Prezídia Nejvyššího sovětu Baškirské ASSR

Ráchim Kirjevič Ibragimov (červenec 1938 – listopad 1946)
Gilman Vildanovič Nigmadžanov (listopad 1946 – únor 1950)
Faizrachman Zagafuranovič Zagafuranov (červenec 1950 – březen 1967)
Faizulla Valjevič Sultzanov (březen 1967 – duben 1990)
Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (7. dubna 1990 – 11. října 1991)

Předseda Nejvyšší rady Baškirské ASSR

Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (11. října 1991 – 25. prosince 1991)

Předseda lidového sekretariátu

Junus Julbarisovič Bikbor (červen 1918 – prosinec 1918)
Mstislav Alexandrovič Kulajev (prosinec 1918 – 22. února 1919)

Předseda Rady lidových komisařů

Mstislav Alexandrovič Kulajev (22. února 1919 – 1919)
Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (1919 – 1920)
Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. července – leden 1921)
Ahmed Almuhametovič Bijšev (leden 1921 – červenec 1921)
Mullajan Davletšinovič Chalikov (červenec 1921 – listopad 1925)
Aksan Bajmurzič Muchametdkulov (listopad 1925 – leden 1930)
Zinatulla Gizatovič Bulašjov (leden 1930 – říjen 1937)
Fazyl Valjachmetovič Šagimardanov (říjen 1937 – únor 1940)
Sabir Ahmeďjanovič Vagapov (únor 1940 – duben 1946)
Nasyr Rafikovič Urazbajev (duben 1946 – červen 1946)

Předseda Rady ministrů

Nasyr Rafikovič Urazbajev (červen 1946 – duben 1951)
Valej Gabejevič Nabjullin (duben 1951 – únor 1962)
Zakerija Sarafutdinovič Aknazarov (únor 1962 – leden 1986)
Marat Parisovič Mirgazjamov (leden 1986 – 25. prosince 1991)

Reference

↑ ^a ^b lcweb2.loc.gov - Library of Congress Coutry Studies; Baškirové

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Baškirská autonomní sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons
www-worldstatesmen.org – seznam představitelů regionů Ruské SFSR

[b-1] web2.loc.gov - Library of Congress Coutry Studies; Baškirové

[1]