Břetislav Lyčka
Břetislav Lyčka (24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice[1]) byl český lékař a hrdina druhého československého odboje, léčil zraněné československé vojáky – účastníky atentátu na Heydricha, před zatčením nacisty se zastřelil.
| Břetislav Lyčka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. května 1903 Stará Bělá |
| Úmrtí | 21. července 1942 (ve věku 39 let) Ouběnice |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař |
| Choť | Františka Lyčková |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatBřetislav Lyčka se narodil 24. května 1903 ve Staré Bělé. V roce 1922 zahájil studia všeobecného lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která ukončil 19. prosince 1927.[2][3] Po studiích působil nejprve na Moravě, poté jako městský lékař v Praze – Karlíně. V době nacistické okupace Československa působil jako odbojář, člen sokolské odbojové skupiny Jindra. Od počátku příchodu parašutistů do protektorátu byl zapojen do jejich podpory.[4] Již v lednu 1942 se čelní představitelé domácího sokolského odboje v Praze (František Hejl, Antonín Oktábec, František Pecháček, Václav Novák, Jaroslav Piskáček, Břetislav Lyčka a Jan Zelenka-Hajský) setkali a rozdělili si úkoly.[4] Lyčka také organizoval ilegální schůzky s parašutisty a obstarával jim falešné doklady.[1] Jako revizní lékař mohl Lyčka (společně s doktorem Stanislavem Hrubým z Vysočan) oběma parašutistům potvrzovat záznamy v pracovních knížkách vydaných ředitelem okresní nemocenské pojišťovny Alexandrem Minivem[5], dle kterých byli v léčení a v pracovní neschopnosti, aby se mohli legálně pohybovat po Praze, kdyby je někdo legitimoval. Lyčka uváděl jako diagnózy vnitřní choroby (vřed dvanácterníku, zánět žlučníku), tedy takové, které nebylo možno na ulici snadno prověřit.[4] Dr. Lyčka v lednu 1942 ošetřil parašutistovi Jozefu Gabčíkovi zraněnou nohu po seskoku do protektorátu a dne 27. května 1942 (po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha) ošetřil zranění v obličeji (způsobené střepinami bomby) rotmistru Janu Kubišovi.[p. 1] Spolu se ženou Františkou Lyčkovou byli Lyčkovi v kontaktu se členem téže odbojové skupiny, architektem Vladislavem Čalounem.
Necelý měsíc po Čurdově zradě (16. června 1942) začalo gestapo v Praze hromadně zatýkat odbojáře v Karlíně a ve Vysočanech. Na základě varování před zatčením gestapem zanechal jednoho dne večer v úkrytu u Čalouna svou ženu a sám uprchl do jiného bytu. Nakonec nalezl na týden mimopražský úkryt ve sklepě v malém domku truhláře Ludvika Vaňka v Ouběnicích na Benešovsku, kde o několik dní později s učitelem Františkem Kotrbou v obklíčení gestapem spáchal sebevraždu.[6] Jeho ostatky byly tajně pohřbeny do společného hrobu při severní zdi Ďáblického hřbitova.[7] Jeho manželka Františka Lyčková (rozená Mannová, * 3. března 1899) byla popravena 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen výstřelem z malorážní pistole (ranou) do týla.
Památka
editovat- Význam Lyčkovy osobnosti byl oceněn mimo jiné v roce 1948, kdy bylo dosavadní Riegrovo náměstí nedaleko jeho ordinace v Praze – Karlíně přejmenováno na Lyčkovo náměstí.
- Bílá pamětní deska s černým písmem v Ouběnicích na domku Vaňkových připomíná události z 21. července 1942. Objekt s pamětní deskou se nachází na severozápadním okraji obce, má evidenční číslo 110 (tabulka žluté barvy s číslem 0110) a oficiální adresu: Ouběnice ev. č. 110, 257 51 Bystřice - Ouběnice, Středočeský kraj, Česko.[8][9] Na pamětní desce je nápis:
- MUDR. BŘETISLAV LYČKA / Z KARLÍNA, PŘÍMÝ ÚČASTNÍK / ATENTÁTU NA HEYDRICHA / A JEHO SPOLUPRACOVNÍK / FRANTIŠEK KOTRBA / UČITEL Z DUBČE / ZASTŘELILI SE V TOMTO DOMĚ / 21.VII.1942, ABY UNIKLI ZATČENÍ. / ZA PŘECHOVÁVÁNÍ DR. LYČKY / BYLI V MAUTHAUSENU UMUČENI/ OBYVATELÉ TOHOTO DOMU: / LUDVÍK VANĚK / BYTOVÝ ARCHITEKT 24.X.1942 / JOSEFA VAŇKOVÁ / 26.I.1943. // VĚRNI ZŮSTANEME.[9][8]
- Jméno jeho manželky (Lyčková Františka roz. Maunová *3. 3. 1899) je uvedeno na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[10]
Galerie
editovat-
Břetislav Lyčka v době studií -
Břetislav Lyčka -
Manželka Františka Lyčková -
Ing. Vladislav Čaloun -
herečka Anna Čalounová-Letenská, manželka Vladislava Čalouna -
Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze -
František Kotrba -
Pamětní deska v Ouběnicích na objektu s evidenčním číslem 110
_maturant.jpg)
_a_podpis.jpg)
_Orig.png)
.jpg)
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Zranění obličeje (ošetřené doktorem Lyčkou) zahrnovalo i poranění oka. To bylo později dokončeno oční lékařkou Miladou Frantovou, která Kubiše navštívila v kryptě pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[4]
Reference
editovat- ↑ a b Anthropoid [online]. Válka cz [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Lyčka Břetislav. is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI. (1924–1927). is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d FABIÁNOVÁ, Jana. Rodák / sokol / hrdina [online]. Jana Fabiánová cz, 2022-09-01 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Operace Anthropoid: Lékaři, kteří se nebáli postavit nacistům. nasezdravotnictvi.cz [online]. [cit. 2025-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.jiskra-benesov.cz [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-30.
- ↑ LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. ISBN 978-80-88292-96-8. S. 16.
- ↑ a b TEJNECKÝ, Jindřich, Ing.; TEJNECKÁ, Jana, Ing. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2019-05-18 [cit. 2024-10-19]. Centrální evidence válečných hrobů: CZE2101-36865; GPS souřadnice: 49.6945589N, 14.6846600E (49°41'40.412"N, 14°41'4.776"E). Dostupné online.
- ↑ a b Ouběnice ev. č. 110, 257 51 Bystřice - Ouběnice, Středočeský kraj, Česko [online]. Mapy cz [cit. 2024-10-22]. GPS souřadnice: 49.6945589N, 14.6846600E (49°41'40.412"N, 14°41'4.776"E). Dostupné online.
- ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. České Budějovice: Gallery, 2004. ISBN 9788086990972.
- ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt (1941 - 1943). Praha: Laguna, nakladatelství a vydavatelství, 2003. ISBN 978-80-86274-81-2.
- JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
- LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9.
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Břetislav Lyčka na Wikimedia Commons - Atentát na Reinharda Heydricha [online]. web: Válka cz [cit. 2023-02-27]. Dostupné online.
