Běleň
Běleň (německy Wieles[2]) je částečně zaniklá osada v okrese Český Krumlov, která byla vysídlena odsunem Němců po druhé světové válce. V dnešní době spadá tato osada pod obec Malšín a je využívána především jako rekreační oblast.
| Běleň | |
|---|---|
 Běleňská lípa | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Malšín |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°41′20″ s. š., 14°19′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Běleň (5,0393 km²) |
| Nadmořská výška | 640 m n. m. |
| PSČ | 382 73[1] |
  Běleň | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 505 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNázev vesnice je nejspíše odvozen z osobního jména Bělen nebo Bielen ve významu Bělenův dvůr. V průběhu dějin jméno vsi prošlo složitým jazykovým vývojem, během něhož bylo poněmčeno a německý tvar byl přejímán zpět do češtiny. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Bieleins (1379), Bielens (1456), Bielen a Wiellens (1541), z Veleni (1550), u Veleni (1579), Bielas (1589), Vieless (1598), Wielas (1654), Weles (1720), Wieles, Weles nebo Werles (1789) a Wieles, Weles nebo Willes (1841). [2]
Historie
editovatPředpokládá se, že vznikla na přelomu 11. a 12. století.[3] První zmínky o Bělenově dvoře, pravděpodobně nejstarším statku, uvádí rožmberský urbář již v roce 1374. V letech 1938 až 1945 byla ves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.[4]
Přírodní poměry
editovatV katastrálním území Běleň se nachází evropsky významná lokalita Vltava Rožmberk – Větřní, která se částečně kryji s přírodní památkou Nahořanské tůně v údolní nivě Vltavy. Chráněné území bylo vyhlášeno k udržení a podpoře populace kriticky ohroženého stulíku malého, která se vyskytuje ve dvou tůních.
Obyvatelstvo
editovat| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 102 | 104 | 96 | 95 | 90 | 87 | 87 | 50 | . | . | . | . | 6 | 11 |
| Domy | 16 | 18 | 17 | 17 | 17 | 18 | 16 | 12 | . | . | . | . | 3 | 5 |
Obecní správa
editovatOsada stojí v katastrálním území Běleň s rozlohou 5,0393 km².[6] Při sčítání lidu v letech 1869–1930 byla Běleň obcí v okrese Kaplice.[7] Během té doby k ní patřily osady Branná, Chvalín, Šafléřov, Vojtín a Zábraní.[8] Při sčítání roku 1950 byla vesnice součástí obce Ostrov v okrese Kaplice a v následujících letech jako místní část zanikla.[7]
Pamětihodnosti
editovat- Běleňská lípa, které bývá odhadováno stáří až 850 let.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PSČ Malšín, Běleň psc.cz
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Běleň, Wieles, s. 49–50.
- ↑ Běleň zanikleobce.cz
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 64.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2022-05-03]. Kapitola Okres Český Krumlov. Dostupné online.
- ↑ Katastrální území Běleň: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-07-07]. S. 11. Dále jen Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011, s. 35, 194, 560, 651.
Externí odkazy
editovat- Běleň na webu Zaniklé obce