Bělbog
hypotetický slovanský bůh
Bělboh je hypotetický slovanský bůh. Jeho existence je odvozována ze zmínky Helmolda z Bosau 12. století o polabském Černobohovi, jehož protipólem by Bělboh měl být:
_--_Maxim_Sukharev.jpg)
| „ | Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěcení[pozn. 1] – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí.[1] | “ |
Na to že byl bůh tohoto jména skutečně ctěn mohou svědčit některá toponyma, například česká vesnice Bělbožice, ukrajinská vesnice Bilobožnycja, pomořanský klášter Belbuck zvaný také Bělbog a další. Jméno lužické hory Běłobóh je doloženo až v pozdních pramenech.[2]
Podle Zdeňka Váni mohla být představa Bělboha a Černoboha vzniknout až pod vlivem křesťanství, ačkoliv spatřuje ve slovanském náboženství dualistické prvky.[3]
Encyclopedia of Russian & Slavic Myth and Legend ztotožňuje Bělboha s běloruským Belunem,[4] což je však polní duch.[5]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ v latinském originále consecracio a execracio, častá slovní hříčka ve středověké literatuře týkají se pohanství.
Reference
editovat- ↑ HELMOLD Z BOSAU. Kronika Slovanů. Praha: Argo, 2012. ISBN 978-80-257-0786-9. S. 105.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Slovanské starožitnosti. Praha: Bursík & Kohout, 1916. S. 159. Díl II., svazek I..
- ↑ VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 96.
- ↑ DIXON-KENNEDY, Mike. Encyclopedia of Russian & Slavic Myth and Legend. Santa Barbara: ABC Clio, 1998. Dostupné online. ISBN 1-57607-063-8. S. 48.
- ↑ VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 123.
