Běla Kolářová

česká fotografka a výtvarnice

Běla Kolářová, rozená Helclová (24. března 1923 v Terezíně12. dubna 2010 v Praze) byla česká fotografka a výtvarná umělkyně. Jako žena Jiřího Koláře zůstala pro veřejnost v jeho stínu a tvořila mu zázemí po dobu jejich společného života[1], Jiří a Běla Kolářovi ale dlouhá léta spolupracovali, vytvářeli i společná díla.[2]

Běla Kolářová
Narození24. března 1923
Terezín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. dubna 2010 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánífotografka, sochařka, kolážistka, ilustrátorka, překladatelka a umělkyně
Webová stránkawww.artlist.cz/bela-kolarova-1467/
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Skupina Křižovatka
(založeno 1963)

Život a dílo

editovat

V roce 1941 ukončila studium na obchodní škole a nastoupila v knihkupeckém a tiskařském družstvu Mladé proudy (pozdější Dílo). Po jeho zavření nacisty v roce 1943 odešla pracovat do Baťových závodů ve Zlíně, čímž se vyhnula totálnímu nasazení. Tam se v roce 1944 setkala s Jiřím Kolářem, který do Zlína přijel sestavovat poválečný ediční program družstva Dílo. V roce 1949 se vzali. V letech 19521953 byl Jiří Kolář vyslýchán Stb a vězněn.

V roce 1956 onemocněla tuberkulózou, pobývala po sanatoriích a odešla ze zaměstnání. Začala se věnovat fotografii, na zdravotních procházkách po vršovické, žižkovskévinohradské periferii. Začátkem 60. let přešla i na jiné formy umění – přímou práci s fotografickým papírem, lepené koláže a asambláže.

Poprvé vystavovala 1962pražském Mánesu, pak 1964 se skupinou Křižovatka, kterou spoluzaložila (1963). První samostatnou výstavu měla v roce 1966 v Galerii na Karlově náměstí.

Po normalizaci nesměli Kolářovi vystavovat, ani publikovat. V roce 1977 podepsal Jiří Kolář Chartu 77. V roce 1979 Kolářovi odjeli na roční studijní pobyt do západního Berlína, ale nebylo jim povoleno se vrátit, usadili se tedy v Paříži. Jiří Kolář byl odsouzen za nedovolené opuštění Československa k ročnímu vězení a ztrátě majetku. Běla Kolářová se v roce 1981 vrátila do Prahy vyřizovat záležitosti spojené s propadnutím jeho majetku, ale úřady jí až do roku 1985 nepovolily odjet za manželem.

Tehdy se Běla Kolářová zcela věnovala své výtvarné činnosti a tehdy vzniklo mnoho jejích koláží a asambláží. Po čtyřech letech odloučení jí pak bylo povoleno vydat se za manželem, který byl v Paříži uznávaný a hojně vystavovaný.

Po listopadu 1989 Běla Kolářová navštívila Prahu a v roce 1999 se manželé definitivně vrátili. Jejich vztah zůstal bezdětný.

Jiří a Běla Kolářovi také sbírali díla svých přátel. Ještě rok předtím než Kolář zemřel, pořádali v roce 2001 ve Veletržním paláci výstavu Kolář-Sběratel. Tuto kolekci[3], spolu s některými vlastními díly v roce 2002 věnovali pražskému Museu Kampa, které založili manželé Jan a Meda Mládkovi.

Běla Kolářová byla autodidakt. Pro své experimentální postupy je řazena k průkopníkům českého neokonstruktivního a minimálního umění a po roce 1989 se jí dostalo i mezinárodního uznání.

Zastoupení ve sbírkách

editovat

Autorské výstavy

editovat
  • 1966 Galerie na Karlově náměstí, Praha
  • 1975 Fotografie, Minigalerie VUVL, Brno
  • 1990 Galerie J. & J. Donguy, Paříž
  • 1991 Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
  • 1992 Fotografie / Photographs 1961 - 1966, Pražský dům fotografie Praha
  • 1992 Galerie Stará radnice, Brno
  • 1992 Fotografie z počátku šedesátých let ze sbírek Moravské galerie v Brně, Galerie Stará radnice, Brno
  • 1995/96 Malá retrospektiva, Galerie ’60/’70, Praha
  • 1997 Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Dům umění města Brna, Dům U Jonáše, Pardubice
  • 1998 Neznámé písmo, Galerie U prstenu, Praha
  • 2001 Galerie Jiřího a Běly Kolářových, Praha
  • 2003 Amos Andersonin taidemuseo (Amos Anderson Art Museum), Helsinky
  • 2003/4 Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov
  • 2004 Fotografie a asambláže, Galerie Montanelli, Praha
  • 2006 Veletržní palác, Národní galerie v Praze
  • 2006 Intimní experiment: Tvorba Běly Kolářové, Galerie Magna, Ostrava
  • 2006 Experiment, řád, důvěrnost: Ženské rastry Běly Kolářové, Muzeum umění Olomouc
  • 2008 Asambláže a fotografie, Museum Kampa, Praha
  • 2010 Galerie Louvre, Praha
  • 2013 Běla Kolářová, Raven Row, Londýn

Reference

editovat
  1. Eva Bobůrková: Život ve stínu slavného muže, Český a slovenský svět, 2006
  2. Jiří Machalický: Portrét Běly Kolářové Archivováno 11. 3. 2007 na Wayback Machine. u příležitosti výstavy Fotografie a asambláže, Galerie Montanelli, říjen 2004
  3. Sbírka Jiřího a Běly Kolářových Archivováno 30. 6. 2007 na Wayback Machine., Museum Kampa, sbírka moderního středoevropského umění

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat