Bôle
Bôle je bývalá samostatná obec v kantonu Neuchâtel na západě Švýcarska. Žije zde asi 1800 obyvatel.
| Bôle | |
|---|---|
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°58′5″ s. š., 6°50′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 523 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Neuchâtel |
| Obec | Milvignes |
  Bôle Bôle, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2,58 km² |
| Počet obyvatel | 1 806 (31.12.2012) |
| Hustota zalidnění | 700 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2014 |
| Označení vozidel | NE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dříve samostatná obec vytvořila k 1. lednu 2013 společně s obcemi Auvernier a Colombier novou obec Milvignes.[1]
Geografie
editovatBôle leží v nadmořské výšce 523 m, vzdušnou čarou 7 km západojihozápadně od hlavního města kantonu, Neuchâtelu. Vesnice se rozkládá na jižním svahu dolní části pohoří Jura v panoramatické poloze asi 100 metrů nad Neuchâtelským jezerem a řekou Areuse.
Území obce o rozloze 2,6 km² se rozkládá na úzkém úseku jižního svahu Jury nad Boudry, převážně východně od údolí Merdasson. Na jihu zasahuje území obce až k náhorní plošině Planeyse. Na severu se území rozprostírá na svahu až k lesnaté oblasti Bois Devant, kde se nachází nejvyšší bod Bôle ve výšce 674 m n. m. V horách se nachází i několik skalních útvarů. V roce 1997 bylo 25 % území obce pokryto zastavěnou plochou, 46 % lesy a lesními porosty, 27 % zemědělstvím a necelá 2 % neproduktivní půdou.
Historie
editovat
V římských dobách vedla přes dnešní Bôle obchodní stezka Vy d’Etra, o osídlení však není nic známo. Nejstarším dokladem osídlení na území obce je asi 30 hrobů z merovejského období nalezených v blízkosti kostela. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1346 pod názvem Boule.[1] Pozdější názvy byly Bosle a Bulla.
Až do roku 1848 patřilo Bôle k panství Boudry, které bylo pod svrchovaností hrabat z Neuchâtelu. Neuchâtel byl od roku 1648 knížectvím a od roku 1707 byl spojen personální unií s Pruským královstvím. V roce 1806 bylo území postoupeno Napoleonovi a v roce 1815 se v rámci Vídeňského kongresu stalo součástí Švýcarské konfederace, přičemž pruští králové zůstali až do roku 1848 (formálně do Neuchâtelské smlouvy z roku 1857) také knížaty Neuchâtelu.[1] Bôle se stalo samostatnou farností až v roce 1860.
Obyvatelstvo
editovatZ obyvatel je 90,0 % francouzsky mluvících, 3,9 % německy mluvících a 1,6 % italsky mluvících (k roku 2000). Počet obyvatel Bôle se od roku 1950 výrazně zvýšil (v roce 1950 571 obyvatel).
Hospodářství
editovatAž do poloviny 20. století bylo Bôle vesnicí, pro kterou bylo charakteristické především zemědělství. Pod centrem obce a v údolí Merdasson převládá vinařství. V posledních desetiletích se Bôle postupně vyvinulo v rezidenční obec. V obci se nacházejí pouze malé a střední průmyslové podniky. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací do Neuchâtelu nebo do průmyslových zón Boudry a Colombier.
Doprava
editovat
Obec má dobré dopravní spojení. Leží na kantonální silnici z Colombier do Rochefort, která dále pokračuje přes průsmyk La Tourne do údolí Vallée des Ponts. Železniční trať Yverdon – Neuchâtel byla otevřena 7. listopadu 1859; stanice Colombier na této trati se nachází na hranici obcí Colombier a Bôle. Nad centrem obce vede železniční trať Auvernier – Les Verrières, která byla otevřena 25. července 1860, ale teprve v roce 1895 byla zřízena zastávka v Bôle. Autobusová linka z Colombier přes Bôle do Rochefort zajišťuje doplňkové spoje veřejné dopravy.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Bôle na německé Wikipedii.
- ↑ a b c HAUSMANN, Germain. Bôle [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-02-02 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (německy)
