Wikipedie

August Zátka

český poslanec Českého zemského sněmu, advokát a regionální politik

August Zátka, plným jménem August Pantaleon Zátka (27. července 1847 České Budějovice[1] – 31. ledna 1935 České Budějovice[2][3]), byl rakouský a český advokát a politik z vlivného českobudějovického rodu Zátkových, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu, předák českojazyčné komunity v Budějovicích, po vzniku Československa krátce předseda správní komise Českých Budějovic.

JUDr. August Zátka
socha Augusta Zátky
socha Augusta Zátky
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1878 – 1913
Předseda správní komise Českých Budějovic
Ve funkci:
1918 – 1919
PředchůdceJosef Taschek
NástupceOtakar Svoboda
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)
ČStD
Narození27. července 1847
České Budějovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. ledna 1935 (ve věku 87 let) nebo 31. července 1935 (ve věku 88 let)
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov svaté Otýlie
ChoťJana Zátková
RodičeHynek Zátka
Profeseadvokát
CommonsAugust Zátka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
dědeček Matouš Zátka
otec Hynek Zátka
matka Terezie Marie Hansová
bratr Ferdinand Zátka
bratr Vlastimil Zátka
bratr Dobroslav Zátka
manželka Jana Zátková-Klavíková

Biografie

editovat

Mládí

editovat

Chodil na piaristickou obecnou školu, pak od roku 1857 na gymnázium v Jindřichově Hradci, kde bydlel u strýce Jana. Zůstal zde až do roku 1861, i po strýcově odchodu, teprve toho roku přešel na německé piaristické gymnázium v Českých Budějovicích, v oktávě opět studoval v Jindřichově Hradci, kde roku 1864 i maturoval. Následně vystudoval práva a 15. července 1869 promoval a získal titul doktora práv.[4] Absolvoval vojenskou službu a soudní praxi v Štýrském Hradci. Ve věku 23 let se vrátil do Budějovic jako začínající advokát. Zároveň se po boku svého otce, podnikatele a politika Hynka Zátky, zapojil do veřejného života. Od března 1876 měl vlastní advokátní kancelář v Budějovicích.[5][6]

Roku 1878 se oženil s Janou Zátkovou, rozenou Klavíkovou, vnučkou bývalého budějovického starosty Františka Josefa Klavíka. Jana Zátková byla rovněž aktivní ve veřejném životě, působila jako spoluzakladatelka a dlouholetá předsedkyně místního ženského spolku Ludmila, prvního městského ženského spolku a iniciátorka vzniku dívčích škol[7].

Politika

editovat

V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky, v níž vystřídal svého otce Hynka Zátku. V zemských volbách v Čechách v roce 1878 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Budějovice – Lišov – Trhové Sviny – Hluboká – Týn n. Vltavou) do Českého zemského sněmu.[8] Zvolen byl jako člen Národní strany (staročeské).[9] Mandát obhájil ve volbách v roce 1883,[10] volbách v roce 1889 i volbách v roce 1895,[6] přičemž v roce 1889 i 1895 nadále kandidoval za staročechy.[6][11] Ve volbách v roce 1901 byl na sněm zvolen za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Budějovice).[12] Mandát obhájil ve volbách roku 1908, nyní za kurii městskou, obvod České Budějovice,[13] přičemž byl společným kandidátem českých politických stran.[14] Zemským poslancem byl nepřetržitě 35 let.[5]

Kromě toho zasedal od roku 1872 do roku 1910 v okresním zastupitelstvu. Do obecního zastupitelstva v Budějovicích poprvé nastoupil roku 1876. Od roku 1885 působil jako starosta místní Občanské záložny. Podílel se na rozvoji českého hospodářského a společenského života a budování českého školství.[15] V roce 1872 založil pobočku Ústřední matice školské v Budějovicích. Roku 1883 patřil k první garnituře Čechů, která získala většinu v dosud převážně německé obchodní komoře v Českých Budějovicích.[3][5][6] V roce 1906 vedl českou volební kampaň v komunálních volbách, jejímž výsledkem byla česká většina v třetím voličském sboru v obecním zastupitelstvu, čímž se český živel výrazně posunul k ovládnutí dosud převážně německé městské samosprávy.[16]

Vznik Československa

editovat
 
August Zátka, patrně po roce 1920

27. října 1918 promluvil na manifestaci občanů Budějovic a ohlašoval brzkou národní samostatnost.[16] Krátce se stal i nejvyšším představitelem města, protože v listopadu 1918 byl jmenován předsedou správní komise Českých Budějovic. Na českobudějovické radnici vítal 20. prosince 1918 prezidenta T. G. Masaryka při jeho triumfálním návratu do vlasti [17]. Na postu setrval jen do následujícího roku, kdy byla ustavena řádná obecní samospráva a kdy Zátka neuspěl ve volbách. V roce 1922 nicméně získal jako první osoba po roce 1918 titul čestného občana Budějovic. Pro udělení titulu hlasovali i němečtí členové zastupitelstva, kteří ho ocenili jako čestného protivníka. Čestné občanství mu udělily i mnohé další obce v regionu.[5]

Úmrtí

editovat

August Zátka zemřel ve svém domě v roce 1935 na sešlost věkem. Pohřben byl na hřbitově u sv. Otýlie (u jižní ohradní zdi, hrobky vpravo č. 69).[5]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ ZÁTKA, Hynek [online]. hiu.cas.cz [cit. 2013-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  3. ↑ a b Zátka August Pantaleon [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2013-09-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Promoce. S. 1. Národní listy [online]. 1869-07-12 [cit. 2020-07-16]. S. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e MUK, Jan: Z kroniky rodu Klavíkova a Zátkova [online]. Rodokmen, číslo 4, 1947. [cit. 2013-09-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  7. ↑ Zátková Jana | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  9. ↑ Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu
  10. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  11. ↑ Národní listy 3. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307685&picp=&idpi=11406920
  12. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  13. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001004.htm
  14. ↑ Národní politika 28. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7196152&picp=&idpi=11183855
  15. ↑ Dr. August Zátka sedmdesátníkem. Světozor. 1.8.1917, roč. 1916-1917 (17.), čís. 49, s. 8. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Dr. Augustin Zátka. Národní listy. Únor 1935, roč. 75, čís. 32, s. 1. Dostupné online. 
  17. ↑ Preclík Vratislav: Z Horního Dvořiště do Českých Budějovic, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 55-56, str. 7-11, ročník XI., listopad-prosinec 2003, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648

Literatura

editovat
  • BLÜMLOVÁ, Dagmar. Sto tváří z jihočeské kulturní historie.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=August_Zátka&oldid=24274876“