August Brömse
August Brömse (2. září 1873 Františkovy Lázně[1] – 7. listopadu 1925 Praha[2]) byl německý výtvarník, žijící převážně v Čechách.
| August Brömse | |
|---|---|
.jpg) August Brömse portrét maloval Franz Thiele | |
| Narození | 2. září 1873 Františkovy Lázně  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. listopadu 1925 (ve věku 52 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Povolání | malíř, vysokoškolský učitel, výtvarník, grafik, ilustrátor a učitel |
| Rodiče | Karl Johann Brömse |
| Manžel(ka) | Else Brömse-Schünemannová |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatAugust Brömse pocházel z rodiny meklenburského malíře pokojů a dekoratéra, který přišel do Františkových Lázní z Rostocku a oženil se s chebskou rodačkou. Obecnou školu absolvoval ve Františkových lázních a pak se v letech 1888-1890 učil u svého otce. V letech 1892-1898 studoval malířství a grafiku na Pruské královské akademii výtvarných umění v Berlíně (prof. Skarbina, Woldemar Friedrich, ateliér historické malby prof. Ludwig Böckelmann). V roce 1902 představil v Berlíně svůj zásadní odklon od školního akademismu a historismu, když vydal cyklus 14 rytin Der Tod und das Mädchen (Smrt a dívka) ve stylu secesního symbolismu. Získal za něj zlatou medaili Akademie krásných umění v Paříži. Zakoupila jej do svých sbírek mj. Moderní galerie v Praze. V letech 1905-1906 bydlel opět ve Františkových Lázních a jezdil se vzdělávat do Chebu, do ateliéru sochaře Karla Wilferta v Nádražní ulici. Později v Chebu vyzdobil svou dekorativní malbou stěnu budovy Obchodní a živnostenské komory[3]. V listopadu roku 1906 se přestěhoval do Prahy. V roce 1910 se oženil s Elsou Schünemannovou, s níž měl syna Julia (*1912).[4]
Jeho výtvarná tvorba je ovlivněna symbolismem, expresionismem a secesí. Spolu s Emilem Orlíkem, Richardem Teschnerem a Karlem Wilfertem mladším byl členem Metznerbundu - „Svazu německých umělců v Čechách“. Roku 1910 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl až do roku 1925ateliér grafiky, v němž ho v době onemocnění zastupoval asistent František Thiele. K jeho žákům patřili například František Podešva, Lev Šimák Emil Wänke, Mikuláš Galanda nebo Helena Bochořáková.[5] Po vzniku Československa se v roce 1920 stal čestným předsedou německého uměleckého spolku „Die Pilger“ (Poutníci) v Praze.
Zemřel v roce 1925 na tuberkulózu.
Galerie
editovat-
Vdova (1910) -
Mrtvá (z cyklu Dívka a smrt) (1902) -
Kristus s trnovou korunou -
Symboly víry a utrpení (po 1910) -
Prométheus (1910) -
Dva lotři na kříži (1912)
.jpg)
_1902.jpg){kind=small}
.jpg){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Bubenči, sign. BBČ Z23, s. 85. Dostupné online.
- ↑ Alois John, 1910, s. 20
- ↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
- ↑ Jiří Kotalík, Almanach Akademie výtvarných umění 1799-1979. Praha 1979*, s. 99-100
Literatura
editovat- Alois John: Egerländer Künstler der Gegenwart: August Brömse, in:Unser Egerland, roč. XIV, sešit II, 1910, s. 17-21
- Vizionář utrpení August Brömse, A2 č. 18/2006
- August Brömse: Pomník vizionáři utrpení a pokušení[nedostupný zdroj], tvml.cz 29. 5. 2009* VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 196–197.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu August Brömse na Wikimedia Commons - Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Brömse August 1873
- Galerie Brömse
- Galerie Platýz_aukce
