Atentáty na královnu Viktorii
Královna Viktorie byla velmi významnou panovnicí. Její vláda trvala 63 let, což z ní dělá druhou nejdéle vládnoucí britskou panovnicí. Za její vlády se velmi rozšířilo britské impérium díky kolonizaci. Také se velmi rozšířil průmysl, zavedla mnoho reforem a rozšířila se věda a kultura.
1. Edward Oxford
10. 6. 1840
Již krátce po svatbě s princem Albertem, přibližně dva měsíce se královna stala obětí prvního nevydařeného atentátu. Jako obvykle si královna Viktorie a princ Albert vyjeli na projížďku z Buckinghamského paláce do Hyde parku. Ani ne 100 metrů od paláce si princ všimli „trochu zle vypadajícího muže dřícího něco proti nim“. Než měl čas zpracovat co vidí, osmnáctiletý Edward, který pracoval jako číšník, s umyslem královnu zabít, vystřelil svou první ránu na královnu, která byla těhotná s prvním dítětem. Pouze o patnáct centimetrů minul, protože královna pootočila hlavu s doměnkou že někdo loví v nedalekém parku. Než stačil vystřelit ze své druhé připravené pistole, královna se pro bezpečí schovala. Existují dohady že druhá zbraň nebyla nabitá, protože nebyla nalezena kulka.
Po výstřelech byl Edward zadržen svědky incidentu, včetně přítomných strážníků a královna pokračovala v cestě jako by se nic nestalo. Útočník byl souzen za velezradu, nakonec ho ale uznali duševně chorým a proto dvacet čtyři let strávil v ústavu. Poté byl vyhoštěn do Austrálie, kde se usadil a vedl klidný život až do své smrti v roce 1900.
2. John Francis
John Francis se o vraždu královny Viktorie snažil dvakrát. Poprvé se to odehrálo 29. května roku 1842. Stalo se to v Londýně, poblíž Buckinghamského paláce. Královna Viktorie a její manžel a zároveň i bratranec princ Albert se vraceli v otevřeném kočáře z bohoslužby v kapli St. James's Palace. Vraceli se zpět do paláce, když John Francis přistoupil ke kočáru a pokusil se na královnu Viktorii vystřelit. Naštěstí ale minul, netrefil ani královnu, ani jejího manžela. Po pokusu se ztratil mezi lidmi a dokázal odejít bez povšimnutí a nebyl chycen. Bylo na něj vyhlášeno pátrání. Druhý pokus se odehrál hned následující den. Dne 30. května 1842 se John Francis pokusil zavraždit královnu stejným způsobem jako den předešlý, avšak královna již byla připravena, s princem Albertem jeli pomaleji, tudíž byla královská stráž a policie schopna reagovat dříve a rychleji. Johna Francise dopadli a byl vyslýchán. Po několika výslezích a vyšetřování se policie odebrala k úsudku, že atentátník John Francis nespolupracoval s jinými lidmi, ani se nezúčastnil žádného spiknutí, celé to byl jeho nápad, z osobních důvodů. John Francis byl původně odsouzen k smrti, než se královna Viktorie slitovala a jako trest ho nechala deportovat do Austrálie, Tam žil John dalších 63 let a zplodil zde 10 dětí.
3. John William Bean
- 3. Července 1842
Pět týdnů poté co Francis vystřelil se historie téměř opakovala. Sedmnáctiletý William Bean čekal na průvod královny, která opouštěla Buckinghamský palác na Nedělní Bohoslužbu v královské kapli. Beanovi, který trpěl vážnou deformitou páteře, která mu nedovolila vyrůst více než čtyř stop, nedělalo velký problém prokousat se davem úplně dopředu. Zpoza svého hnědého kabátu vytáhl pistoli a nespokojený se svým životem se snažil o změnu. Jakoukoli změnu. Myslel si a doufal, že napadení královny je šance na nový život, i kdyby ve vězení. Ovšem se zmáčknutím spouště selhala pistole a s ní celý plán. Přihlížející už si Beana všimli a chytili ho za zápěstí, jemu se však podařilo vniknout do davu a utéct. Ještě tu noc ho ale Londýnská policie zadržela v jeho domě. Bean tvrdil, že královnin život nikdy nebyl ohrožen, protože měl pistoli nabitou více tabákem než střelným prachem a k tomu mířil na zem. Byl nakonec odsouzen k 18 měsícům nucených prací. [2]
4. William Hamilton
Atentát roku 1849 byl pátým z celkem osmi neúspěšných vražedných pokusů během Viktoriiny vlády spáchaný jistým Williamem Hamiltonem. [1]
19. května 1849 projížděla královna Viktorie Hyde parkem v otevřeném kočáře. Byly s ní i její tři děti – princ Albert, princezna Alice a princezna Helena. Princ Albert jel poblíž kočáru na koni, se kterým ale odjel směrem k paláci, atentátu se tedy zcela vyhnul. Kočár vyjel ven z parku a jel po Constitution Hill, když mladý muž jménem William Hamilton pomocí pistole jednou vystřelil na královnu Viktorii. [1]
Nezaměstnaný Hamilton byl Ir původem z hrabství Limerick. V roce 1848 strávil několik měsíců ve vězení za účast na pařížském povstání. Podle některých zdrojů byl důvod Hamiltonova útoku nedostatek podpory ze strany Velké Británie v době irského hladomoru. Jiným důvodem ale mohlo být, že jednal bez jakéhokoliv politického cíle a chtěl si jen zajistit místo, kam by se zdarma mohl uchýlit – totiž do vězení. V každém případě je nepravděpodobné, že by měl skutečně úmysl zabíjet, neboť jeho pistole byla nalezena nenabitá a královna nebyla zraněna. Hamilton byl hned po výstřelu rychle odzbrojen hlídačem parku a později byl shledán nepříčetným, obviněn z velezrady a odsouzen k pěti letům těžké práce na Gibraltaru. [1]
5. Robert Pate
Bývalý armádní důstojník Velké Británie Robert Pate v roce 1850 spáchal 6. neúspěšný atentát na královnu Viktorii pomocí vycházkové hole. [2]
Byl znám pro své šílené chování jako byl např. jeho podivný způsob chůze po Hyde Parku, kterého si Londýňané (včetně královny Viktorie) už dříve všimli. Na jedné ze svých procházek po Londýně narazil Pate na dav, který se shromáždil před Cambridge House, kde královna Viktorie a její tři děti – princ Albert, princezna Alice a Helena, navštěvovaly svého umírajícího strýce. Když královnin kočár odjížděl, zastavil se těsně před bránou Cambridge House, ke které Robert Pate přistoupil a královnu praštil do čela svou vycházkovou holí. Když dav zpacifikovával útočníka, královna vstala a prohlásila: „Nejsem zraněná“, ačkoli měla obrovskou modřinu na pravé straně hlavy a monokl. Motiv Roberta Patea není zcela jasný, nicméně nejpravděpodobnějším důvodem bylo jeho šílené a manické chování. Robert Pate, který byl jediným potenciálním pachatelem, byl odsouzen na sedm let v trestanecké kolonii Tasmánie. [2]
6. Arthur O’connor
- 29. Února 1872
Když královna Viktorie projížděla Hyde park a Regent’s park, 17 ti letému atentátníkovi Arthurovi O’connor se podařilo přelézt plot u Buckinghamského paláce a přeběhnul přes nádvoří bez toho aby byl detekován. Když se kočár královny vrátil ke vchodu do paláce, O’connor se rozběl k jeho boku a snad jen krok od královny zvedl pistoli a namířil ji na ni. Královnin osobní sluha John Brown chytil atentátníka za krk a srazil ho k zemi, zatímco byla královna odvedena na bezpečné místo. I Když to panovnice nevěděla, použitá pistole byla rozbitá a nepoužitelná. Potomek Irských revolucionářů Arthur O’connor řekl, že nikdy neměl v úmyslu královnu Viktorii zabít, pouze ji vyděsit k podepsání dokumentu, který by propustil Irské politické vězně, kteří byli vězněni v britských věznicích, Brown obdržel medaili za svůj hrdinský čin. Arthur, odsouzený k ročnímu vězení a dvaceti ranám bičem z břízy, byl nakonec vyhoštěn do Austrálie. [2]
Královna: „Jeli jsme kolem Hyde parku a Regent's parku, vraceli jsme se přes Constitution Hill, a u vchodu do zahrady stala strašlivá věc, kterou bůh ve svém Milosrdenství odvrátil, aby měla nějaké zlé následky. Těžko se mi to popisuje, protože moje dojmy byly jen velký strach, během minuty bylo však po všem. Jak se to všechno stalo, nemám tušení. Brown sestoupil, aby spustil schůdky a Jane C. právě vystupovala, když se po mém boku najednou objevil někdo, koho jsem si nejprve představoval jako lokaje, který se chystá sundat sedlo. Pak jsem si všimla, že je to někdo neznámý, nakukující přes dveře kočáru, se zdviženou rukou a podivným hlasem. V hrozném zděšení jsem se vrhla na Jane C. a zvolala jsem: Zachraň mě!
A také jsem slyšela hlasy! Brzy jsem se dostatečně vzpamatovala, abych vstala a otočila se, když jsem uviděla Browna, jak pevně drží mladého muže, který se snažil vymanit jeho pevnému stisku. Drželi muže při zemi a Brown ho držel, dokud nepřišlo několik policistů. Všichni se na mě otočili a zeptali se, jestli jsem zraněný, a já odpověděla, že naštěstí vůbec ne.“ [3]
7. Rodic Maclean
Osmý a poslední pokus se konal 2. 3. 1882. Královna po svém příjezdu do Londýna vystoupila z vlaku na Windsorském nádraží a v kočáře odjížděla do paláce. Dvaceti Osmi letý skotský právník Rodic Maclean, trpící duševními problémy, čekal mezi diváky a než se naskytla správná chvíle vypálit svou pistolí na královnu. Byl frustrován svou životní situací a nabyl dojmu že si to musí na někom vybít, terčem se stala právě královna zřejmě z důvodu odmítnutí jeho básní které poslal do paláce poštou. Královna se domnívala že zvuk výstřelu vyšel z lokomotivy a výstřel ji minul, až poté když vyděla dav lidí který pronásledoval tohoto muže a následně ho studenti z Eton college zneškodnili deštníky než byl zadržen, zjistila že šlo o další, teď už víme že i poslední atentát.
Maclean byl následně souzen, a stejně jako Oxford, pak také uznán duševně chorým a umístěn do ústavu, kde prožil zbytek svého života. Královna následně vyjádřila svou vděčnost studentům za rychlou rychlou reakci útočníka veřejně.
Citace:
[1] EDNA. Pokus o atentát na královnu Viktorii 1849. In: Edna. cz [online]. Praha: Edna, 2016. [cit. 2024-05-25]. Dostupné z: https://www.edna.cz/victoria/novinky/historie-v-obrazech-epizoda-5/
[2] KLEIN, Christopher. 8 Times Queen Victoria Survived Attempted Assassinations. In: History. com [online]. London: History, 2017. [cit. 2024-05-25]. Dostupné z: https://www.history.com/news/eight-times-queen-victoria-survived-attempted-assassinations
[3] Queen. Victoria. Roses Arthur O’connor’s assassination attempt on Queen Victoria, 29th February 1872, Shannon McInulty 29. 2. 2024 https://queenvictoriaroses.co.uk/2024/02/29/queen-victorias-journal-arthur-oconnors-assassination-attempted-29th-february-1872/
Zdroj: