Wikipedie

Atentát na Martina Luthera Kinga

Atentát na Martina Luthera Kinga, baptistického kazatele a vůdce afroamerického hnutí za občanská práva, byl spáchán dne 4. dubna 1968 v americkém městě Memphis, Tennessee. King byl smrtelně zasažen střelou z pušky během svého pobytu v motelu „Lorraine“, když stál na balkónu u svého pokoje.

Atentát na Martina Luthera Kinga
Martin Luther King
Martin Luther King
Historické obdobíStudená válka
CílMartin Luther King
Mrtví lidé1
Důsledkysmrt M. L. Kinga; vypukají velké sociální nepokoje především v řadách afroamerického obyvatelstva
Datum4. duben 1968
MístoMemphis, stát Tennessee USA
PachatelJames Earl Ray
Použité zbraněpuška
Kauza dnesne zcela objasněna
Souřadnice35°8′4″ s. š., 90°3′27″ z. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svým zraněním i přes rychlou zdravotnickou pomoc a přímou masáž srdce provedenou v nemocnici St. Joseph's Hospital zanedlouho podlehl. Pachatelem byl uprchlý trestanec James Earl Ray, který byl zadržen dva měsíce po atentátu na londýnském letišti Heathrow během pokusu o únik do některé z afrických zemí.

Tento čin vyprovokoval velké sociální nepokoje především v řadách afroamerického obyvatelstva v USA, především ve městech Washington, D.C., Louisville (Kentucky) a Baltimore. Podobně jako tomu bylo i u atentátu na Johna F. Kennedyho, vznikly i v souvislosti se smrtí M. L. Kinga různé teorie a podezření, podle kterého měl být Ray k přiznání donucen pod psychickým a fyzickým nátlakem.

Pozadí události

editovat

Martin L. King poprvé zavítal do Mephisu již během března 1968 s cílem podpořit stávkující afroamerické popeláře. Tito chtěli stávkou vyjádřit nespokojenost s nevyhovujícími pracovními podmínkami, povinností denně zvedat neadekvátně těžká břemena a pracovat i během zimních mrazů a v dešti; dále chtěli protestovat proti zvýhodňování bílých kolegů, kterým byla vyplácena mzda v plné výši, i když některý den museli z důvodu špatného počasí zůstat doma.[1][2][3]

Do Memphisu se King znovu vrátil 3. dubna 1968, aby navštívil shromáždění Církve Boha v Kristu, konané v Mason Temple. Kingův let do Memphisu byl ten den z důvodu bombového poplachu opožděn.[4] Během běsnící sněhové bouře King přednesl svůj poslední projev v životě, známý pod titulkem „I've Been to the Mountaintop“ (Vystoupil jsem na vrchol hory). Ke konci svého projevu se zmínil i o oné bombové hrozbě v jeho letu:

„ ...

A tak jsem se dostal do Memphisu. A někteří začali mluvit o nebezpečích, která venku číhají. Co by mi mohli někteří z našich chorých bílých bratrů udělat?

Nevím co se teď stane. Máme před sebou několik těžkých dnů. Mně na tom ale teď vůbec nezáleží, protože jsem vystoupil na vrchol hory! (potlesk). A nevadí mi to. Tak jako každý - bych chtěl žít dlouhý život - dlouhověkost má své místo. Ale o tu se já teď nestarám. Chci jen následovat Boží vůli. A On mi dovolil vystoupit na vrchol hory. A já se tam rozhlédl. A uviděl jsem Zemi zaslíbenou. Možná, že se tam nedostanu s vámi. Ale chci, abyste vy všichni tady dnes věděli, že my jakožto lid se do Země zaslíbené dostaneme! (potlesk) A tak jsem dnes večer šťastný. Nebojím se ničeho. Nebojím se nikoho. Mé oči uzřely slávu přicházejícího Pána.[5]

“

Atentát

editovat
 
Motel Lorraine – místo činu

King byl během svého memphiského pobytu ubytován v motelu Lorraine, pokoji č. 306. Motel vlastnil černošský obchodník jménem Walter Bailey. Kingův blízký přítel a kolega, Reverend Ralph David Abernathy, který byl svědkem atentátu, uvedl komisi HSCA, že King tento motel navštěvoval tak často, že byl nakonec přezdíván jako „King-Abernathy Suite“.[6]

Podle spisovatele Taylora Branche hovořil King naposledy s hudebníkem Benem Branchem, který měl ten den hrát na večerním setkání. King mu tehdy řekl: „Bene, počítej prosím tě s tím, že na tom večerním setkání zahraješ i skladbu Take My Hand, Precious Lord. Dej si na tom fakt záležet!“[7]

Dne 4. dubna v 18.01 byl M. L. King zasažen střelou z pušky, když stál na balkónu u svého pokoje. Prošla pravým límcem u košile, prorazila hrdlo, prošla míchou a nakonec se zastavila v rameni.[8] King byl převezen do nemocnice St. Joseph's Hospital, kde lékaři otevřeli Kingův hrudník a pokusili se jej zachránit přímou manuální masáží srdce. I přes veškerou snahu se však obnovení srdeční činnosti dosáhnout nepodařilo a v 19.05 byl King prohlášen za mrtvého. Podle Taylora Branche bylo během pitvy patologem konstatováno, že i přes Kingův poměrně nízký věk (39), bylo jeho srdce srovnatelné se srdcem šedesátiletého muže.[9]

Dopadení pachatele a soud

editovat

Dva měsíce po atentátu byl na londýnském letišti Heathrow zadržen pravděpodobný pachatel James Earl Ray, který chtěl přes Londýn pravděpodobně uprchnout do Angoly, Rhodesie nebo Jihoafrické republiky[10] a to na základě padělaného kanadského pasu na jméno Ramon George Sneyd. Ray byl neprodleně převezen do Spojených států a obviněn z vraždy M. L. Kinga. Na radu svého právního zástupce se Ray k činu přiznal, aby tak snížil riziko, že bude odsouzen k trestu smrti. Ray byl konečným rozsudkem odsouzen k trestu odnětí svobody na 99 let.

Dne 10. června 1977 Ray, společně se šesti dalšími vězni, uprchl z věznice Brushy Mountain ve státě Tennessee, o tři dny později však byli všichni znovu zadrženi a vráceni do věznice.[11] Za tento útěk byl Rayovi trest zvýšen o jeden rok, tedy v souhrnu na 100 let.

Roku 1997 se syn M. L. Kinga sešel s Rayem a posléze vydal souhlas k obnovení soudního procesu.[12] Právním zástupcem Raye až do jeho smrti roku 1998 byl William Pepper, který informoval o přesvědčení Kingovy rodiny, že Ray neměl se smrtí Martina Luthera Kinga nic do činění.[13] Ray však 23. dubna 1998 zemřel ve věznici na selhání ledvin ve věku sedmdesáti let, které bylo způsobeno žloutenkou typu C.

Pochybnosti v případu

editovat

Shrnutí spekulací vzniklých v souvislosti s osobou pachatele Raye:

  • Ray učinil doznání pod nátlakem a pod hrozbou udělení trestu smrti[14][15]
  • Mnohé konspirační teorie se také opírají o závěry balistických testů se zbraní Remington Gamemaster, které nikdy dostatečně neprokázaly, že by Ray byl vrahem a neprokázaly ani jeho vlastnictví dané zbraně.[16][17]
  • Svědci, kteří se během střelby nacházeli poblíž M. L. Kinga, navíc uvedli, že střela vyšla z odlišného místa, než uváděla oficiální zpráva.[18]

Reakce na atentát

editovat
 
Obchod ve Washingtonu, D.C. zdemolovaný během pouličních nepokojů 16. dubna 1968

Tento čin vyvolal pouliční nepokoje ve více než 60 městech po celém světě.[19] 9. duben byl americkým prezidentem Johnsonem vyhlášen národním dnem smutku za zemřelého bojovníka za lidská práva. Kingova pohřbu se zúčastnilo na 300 000 lidí, prezident Johnson byl z důvodu jednání o Vietnamském konfliktu v Camp Davidu zastoupen viceprezidentem Hubertem Humphreym.

Proslov Roberta Kennedyho

editovat

Na atentát ještě tentýž den (4. dubna) zareagoval Robert Kennedy veřejným projevem ve městě Indianapolis. Kennedy toho dne, v rámci nominační kampaně pro Demokratické primárky, navštívil University of Notre Dame a Ball State University ve státě Indiana.[20] Informoval v něm o této tragické události, zmínil se o Kingově celoživotním boji za lidská práva a konstatoval, že Amerika tragické okamžiky zažila v minulosti a nepochybně je zažije i budoucnosti: „Tímto činem nekončí doba bezpráví, doba násilí ani doba chaosu.“. O spáchání atentátu Martina Luthera Kinga se dozvěděl těsně před nástupem do letadla směr Indianapolis, kde měl přednést svůj projev. Po dohodě s osobním tiskovým mluvčím Frankem Mankiewiczem se Kennedy rozhodl navštívit Kingovu rodinu a požádat její členy, aby se drželi Kingova odkazu nepodnikat žádné násilné reakce.[21] O úmrtí Kinga se Kennedy dozvěděl až po přistání v Indianapolisu.

Mankiewicz a poradce pro projevy Adam Walinsky začali Kennedymu okamžitě sepisovat poznámky k projevu vyjadřujícímu se ke Kingově smrti. Kennedy však Walinskyho text odmítl a hodlal použít svůj vlastní, který si narychlo sepsal během cesty z letiště; Mankiewicz se svou verzí dorazil až poté, co Kennedy započal svůj veřejný projev.[22] Indianapoliský šéf místní policie Kennedymu sdělil, že mu během projevu nemůže poskytnou adekvátní ochranu, a že celý tento akt považuje za velmi nebezpečný.[23] Kennedy se i přes tato varování rozhodl svůj projev přednést. Na provizorním dřevěném pódiu vybudovaném na korbě nákladního vozu Kennedy hovořil celkem čtyři minuty a padesát sedm sekund.[24]

Robert Kennedy se v Indianapolisu stal prvním informačním zdrojem, který informoval o Kingově smrti. Někteří členové Kennedyho doprovodu se na základě reakcí publika (někteří přihlížející začali křičet nebo omdlévat) začali obávat, že by tento projev mohl vést ke vzniku pouličních nepokojů.[25] Když se reakce publika během projevu zklidnily, uvedl Kennedy, že mnozí přihlížející by se mohli cítit ohroženi a nahněvaní obzvláště poté, co vyšla najevo skutečnost, že útočníkem byl muž bílé pleti. Dále řekl, že podobné pocity mu hlavou kolovaly po atentátu na jeho bratra Johna Kennedyho; tyto poznámky překvapily Kennedyho pobočníky, kteří jej nikdy předtím neslyšeli hovořit o Johnově smrti.[26] Kennedy pokračoval ve svém projevu zmínkou o nutnosti vyvinout značné úsilí „aby naše země překonala tyto přetěžké časy“ a poté citoval báseň antického básníka Aischyla. Kennedy projev shrnul tím, že je nutné, aby bílí a černí žili v jednotě a vyzval veřejnost k modlitbě za Kingovu památku.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Luther King, Jr. assassination na anglické Wikipedii.

  1. ↑ 1,300 Members Participate in Memphis Garbage Strike [online]. AFSCME, 1. 2. 1968 [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-02. (anglicky) 
  2. ↑ Memphis Strikers Stand Firm [online]. AFSCME, 1. 3. 1968 [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-02. (anglicky) 
  3. ↑ RUGABER, Walter. A Negro is Killed in Memphis [online]. The New York Times, 29. března 1968 [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-24. (anglicky) 
  4. ↑ The Worst Week of 1968 [online]. newsweek.com [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-10. (anglicky) 
  5. ↑ Vystoupil jsem na vrchol hory [PDF]. [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-16. (anglicky) 
  6. ↑ United States Department of Justice Investigation of Recent Allegations Regarding the Assassination of Dr. Martin Luther King, Jr - VII. KING V. JOWERS CONSPIRACY ALLEGATIONS [online]. United States Department of Justice [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-15. (anglicky) 
  7. ↑ BRANCH, Taylor. At Canaan's Edge: America in the King Years, 1965-68 (America in the King Years). [s.l.]: Simon & Schuster, 2006. Dostupné online. ISBN 0684857138. S. 766. (anglicky) 
  8. ↑ Assassination of Martin Luther King, Jr. [online]. Christian History Institute, březen 2007 [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-11. (anglicky) 
  9. ↑ American Experience – Citizen King [online]. pbs.org [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-04. (anglicky) 
  10. ↑ books.google.com [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-30. (anglicky) 
  11. ↑ FIELD OFFICE ESTABLISHED [online]. FBI [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-06-02. (anglicky) 
  12. ↑ James Earl Ray, convicted King assassin, dies [online]. CNN, 23. duben 1998 [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-29. (anglicky) 
  13. ↑ King Family Statement on the Justice Department "Limited Investigation" of the MLK [online]. The King Center [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-14. (anglicky) 
  14. ↑ James Earl Ray Profile [online]. africanaonline.com, 2006 [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-06. (anglicky) 
  15. ↑ The Martin Luther King Assassination [online]. the Real History Archives [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 1999-11-27. (anglicky) 
  16. ↑ James Earl Ray Dead At 70 [online]. CBS, 23. duben 1998 [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-12-12. (anglicky) 
  17. ↑ Questions left hanging by James Earl Ray's death [online]. BBC, 23. duben 1998 [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-12. (anglicky) 
  18. ↑ Martin Luther King - Sniper in the Shrubbery? [online]. africanaonline.com, 2006 [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-06. (anglicky) 
  19. ↑ 1968: Martin Luther King shot dead [online]. BBC, 2006 [cit. 2008-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-26. (anglicky) 
  20. ↑ KLEIN, Joe. Politics Lost: How American Democracy was Trivialized by People Who Think You're Stupid. New York: Double Day, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0385-51027-1. S. 2. (anglicky) 
  21. ↑ Klein, str 3.
  22. ↑ Klein, strany 3–4.
  23. ↑ SCARBOROUGH, Joe. Scarborough Country [online]. [cit. 2009-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-25. (anglicky) 
  24. ↑ Klein, strany 1–4.
  25. ↑ KLEIN, Joe. Pssst! Who's behind the decline of politics? Consultants [online]. Time, 9. duben 2006 [cit. 2009-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-02. (anglicky) 
  26. ↑ Klein, str. 6

Externí odkazy

editovat

Audiovizuální dokumenty

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Atentát_na_Martina_Luthera_Kinga&oldid=23598726“