Artur Desfours-Walderode
Artur hrabě Desfours-Walderode (německy Arthur Vinzenc Maximilian Franz Josef Reichsgraf Desfours-Walderode zu Mont und Athienville und Eckhausen) (21. února 1852 Praha – 27. srpna 1917 Prešpurk) byl rakousko-český šlechtic, zakladatel potštátské větve rodu Desfoursů a amatérský mineralog.
| Arthur Desfours-Walderode | |
|---|---|
| Narození | 21. února 1852 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. srpna 1917 (ve věku 65 let) Prešpurk  Rakousko-Uhersko |
| Rod | Desfoursové |
| Manžel/ka | (1876–1886) Michaela Bukůvková z Bukůvky (1851–1940) |
| Děti | Marie (1880–1963) Zikmund (1882–1936) |
| Otec | František Desfours-Walderode (1809–1869) |
| Matka | Marie Anna von Mayersbach (1819–1879) |
| Příbuzní | sestra: Zdeňka, provdaná z Valdštejna-Vartemberka (1838–1877) bratr: Theodor Desfours-Walderode (1841–1894) sestra: Marie, provdaná Černínová z Chudenic (1850–1923) synovec: Kuno Des Fours Walderode (1879–1956) děd: Josef Desfours-Walderode (1772–1838) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se jako nejmladší z pěti dětí hraběte Františka Desfours-Walderode (1809–1869) a jeho manželky Marie Anny von Mayersbach (1819–1879), dcery rytíře Mořic Mayera z Mayersbachu a Františky Lipovské z Lipovice.[1]
.jpg)
Zatímco starší bratr Theodor (1841–1894) zdědil statky v Čechách (Hrubý Rohozec), Artur převzal sekundární rodový fideikomis, který byl dědictvím po rodu Walderode. K majetku patřily statky Potštát a Dřínov s celkovou rozlohou přibližně 4 500 hektarů půdy.[2] Usadil se na zámku Potštát, který byl předtím upraven v klasicistním stylu jeho otcem.[3] Krátce po převzetí dědictví nechal provést také novogotické úpravy na zámku Dřínov doložené letopočtem 1875 na věži.[4] Kromě pozemků a nemovitostí zdědil Artur rozsáhlou mineralogickou sbírku, kterou jeho otec shromažďoval v první polovině 19. století na zámku v Horních Beřkovicích. Převezl ji na své sídlo v Potštátě a po jeho smrti ji spravoval syn Zikmund. Po Zikmundově smrti byla sbírka čítající více než 4500 exemplářů v roce 1938 prodána firmě Baťa.[5][6]
Kromě mineralogie se hrabě věnoval genealogii a rodové historii. Byl čestným rytířem Maltézského řádu a získal čestné občanství v Potštátě.[7] Zemřel v Prešpurku v průběhu první světové války ve věku 65 let. Je pohřben v rodinné hrobce na hřbitově v Potštátě.[8]
Manželství a potomci
editovatV Dobromilicích se 14. října 1876 oženil s hraběnkou Michaelou Bokůvkovou z Bokůvky (1851–1940).[9] Manželství nebylo šťastné, Artur měl konfliktní povahu, propadal záchvatům vzteku, fyzicky napadal manželku, děti i služebnictvo. Michaela se naopak několikrát dopustila nevěry. Manželské rozpory řešilo okresní hejtmanství v Hranicích a v roce 1886 došlo k rozvodu.[10] Z manželství se narodily čtyři děti. Dospělosti se dožila dcera Marie (1880–1963) která byla lékařkou a syn Zikmund. Oba sourozenci zůstali svobodní a bezdětní.
- 1. Josef (19. 9. 1879 Potštát – 20. 9. 1879 tamtéž)[11]
- 2. MUDr. Marie (18. 7. 1880 Potštát – 13. 3. 1963 tamtéž)[12]
- 3. Zikmund (3. 3. 1882 Potštát – 6. 9. 1936 tamtéž)[13]
- 4. Alfred (*/† 7. 5. 1883 Potštát)[14]
Po Zikmundově smrti zdědil Potštátské panství jeho bratranec Kuno, kterému byly majetky v roce 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskovány.[15]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Gütern und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1899; s. 14, 36 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 186
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 96
- ↑ Mineralogie • Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. www.muzeum-zlin.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ www.ozdinminerals.com [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 268–269 dostupné online
- ↑ S.R.O, Antee. Obnova hrobky Desfours – Walderode, památková zóna Potštát | Potštát město. www.potstat.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ BŘEZINA, Vladimír: Rytířský stav v Čechách a na Moravě v raném novověku. Rod Bukůvků z Bukůvky od středověku do 20. století; České Budějovice, 2008; s. 102–103 ISBN 978-80-86829-33-3
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
