Arthur Bourguignon von Baumberg
Arthur Anton Adelbert svobodný pán Bourguignon von Baumberg (14. února 1857 Terst – 18. října 1928 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1874, absolvoval několik cest po světě a později byl velitelem několika bitevních lodí. V roce 1909 dosáhl hodnosti kontradmirála svou kariéru završil jako zástupce velitele válečného přístavu v Pule (1909–1911).
| Arthur baron Bourguignon von Baumberg | |
|---|---|
 | |
| Zástupce velitele námořní základny v Pule | |
| Ve funkci: 1909 – 1911 | |
| Předchůdce | Anton Haus |
| Nástupce | Paul Fiedler |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | kontradmirál (1909), kapitán řadové lodi (1905), fregatní kapitán (1901), korvetní kapitán (1898) |
| Titul |  svobodný pán |
| Ocenění | Řád železné koruny |
Biografie
editovat
Pocházel ze staré šlechtické rodiny původem z francouzské Provence, předkové od 18. století působili ve službách habsburské monarchie.[1] byl synem admirála Antona Bourguignona (1808–1879).[2] První vzdělání získal na reálkách ve Štýrském Hradci a Pule, v letech 1870–1874 studoval na C. k. námořní akademii v Rijece. K námořnictvu nastoupil v roce 1874 jako kadet a na korvetě SMS Dandolo absolvoval v letech 1874–1875 cestu kolem světa. V roce 1878 získal hodnost praporčíka[3] a kromě služby na různých lodích byl pověřován úkoly také v přístavech nebo u Hydrografického úřadu v Pule. Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1886,[4] poručík I. třídy 1889[5]) a dostal pod velení menší plavidla typu torpédových člunů, kromě toho se věnoval výcviku námořních kadetů. Mezitím absolvoval další cestu do Ameriky (v roce 1884 na korvetě SMS Saida).[6] V letech 1892–1893 byl na křižníku SMS Kaiserin Elisabeth v doporovodu arcivévody Františka Ferdinanda na cestě do Japonska.[7]
V roce 1898 byl povýšen na korvetního kapitána[8] a byl prvním důstojníkem na bitevních lodích SMS Monarch a SMS Budapest. K datu 1. listopadu 1901 získal hodnost fregatního kapitána[9] a v letech 1903–1904 byl velitelem křižníku SMS Zenta,[10] mezitím souběžně působil u velení námořní základny v Pule. Dne 1. listopadu 1905 byl povýšen na kapitána řadové lodi[11] a převzal velení bitevní lodi SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia. Krátce velel na výcvikové lodi SMS Custozza (1906–1907) a poté byl velitelem bitevních lodí SMS Babenberg[12] a SMS Erzherzog Ferdinand Max (1907-1908).[13] V roce 1908 byl přidělen k námořnímu sborovému velitelství v Pule, kde nakonec v letech 1909–1911 zastával funkci zástupce velitele námořní základny v Pule.[14] Dne 1. listopadu 1909 byl povýšen do hodnosti kontradmirála[15] a v únoru 1911 byl penzionován.[16]
Na penzi se usadil ve Vídni[17] a později v Altmünsteru v Horním Rakousku. Za první světové války byl v lednu 1917 znovu povolán do aktivní služby, ale neobdržel žádné velení a již v březnu téhož roku odešel znovu do soukromí. Po rozpadu monarchie žil ve Schwanenstadtu v Horním Rakousku,[18] ale nakonec se znovu vrátil do Vídně. Dne 18. října 1928 spolu se svou druhou manželkou spáchal sebevraždu, oba manželé byli zpopelněni ve vídeňském krematoriu.
Byl dvakrát ženatý. V roce 1884 se poprvé oženil s Marií Annou Gattorno (1861–1908), s níž měl dvě děti. Syn Edwin sloužil v c. k. armádě a také jako diplomat. Jeho druhou manželkou se v roce 1924 stala Paula Grubissa (1885–1928), s níž o čtyři roky později spáchal sebevraždu.
Tituly a ocenění
editovatUžíval šlechtický titul svobodný pán, který rodině náležel od roku 1775.[19] Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[20]
Rakousko-Uhersko
editovat
Vojenský záslužný kříž (1893)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1899)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Řád železné koruny III. třídy (1911)
Zahraničí
editovat
Řád sv. Stanislava III. třídy (1877, Rusko)
Námořní záslužný kříž II. třídy (1893, Španělsko)
Řád vycházejícího slunce IV. třídy (1894, Japonsko)
komandérský kříž Řádu Spasitele (1905, Řecko)
Řád červené orlice II. třídy (1909, Německo)
.svg){kind=small}
_pasador.svg){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1877; Gotha, 1877; s. 101 dostupné online
- ↑ SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 115–121 (heslo Anton Bourguignon von Baumberg) ISBN 3-7648-2511-1
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1879; Vídeň, 1879; s. 14 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 12, 90 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 12, 118 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 11, 105 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 11, 143 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1899; s. 9 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche und für die K.u.K. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1208 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegs-Marine 1904; Vídeň, 1904; s. 12, 166 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1906; Vídeň, 1905; s. 1236 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1907; s. 10, 161 dostupné online
- ↑ Rang- und Eintheilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 10, 166 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 338 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1910; s. 1361 dostupné online
- ↑ Služební postup Arthura Bourguignona von Baumberg in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 20 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 180 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 94 dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 502 (heslo Bourguignon z Baumberka) ISBN 80-7185-089-6
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1910; Vídeň, 1910; s. 10 dostupné online
Literatura
editovat- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 317–322 (heslo Arthur Bourguignon von Baumberg) ISBN 3-7648-2519-7