Artemidóros z Trallu
Titos Klaudios Artemidóros (starořecky Τίτος Κλαύδιος Ἀρτεμίδωρος–Titos Klaudios Artemidóros) byl olympijský vítěz v pankrationu v roce 69.[1][2][3]
| Artemidóros z Trallu | |
|---|---|
| Narození | 1. století Tralleis |
| Úmrtí | 1. století |
| Povolání | pancratiast |
| Ocenění | vítěz Olympijských her v pankrátionu (69) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Titos Klaudios Artemidóros z Trallu na 212. olympijských hrách v roce 69 zvítězil v pankrationu v ten samý den v mladší i starší věkové kategorii (ageneioi) a také v kategorii mužů. Tento výkon jej zařadil mezi nejslavnější sportovce starověku.[2][3] Pankration se v Olympii zavedl na 33. hrách v roce 648 př. n. l.[4][5] Byl to zápas, při kterém byly dovoleny všechny zápasnické chvaty, údery pěstí, kopání a vykrucování údů.[6]
Starověký autor Pausaniás o Artemidórovi uvádí: "Odvahu rhodského zápasníka překonal Artemidóros rodem trallský. Artemidóros se totiž spletl pokud šlo o vítězství v pankrationu mezi chlapci v Olympii, příčinou tohoto omylu byl jeho velmi mladý věk. Když ale nadešla doba her, kterou uspořádali Ionové ze Smyrny, byl už tak silný, že přemohl v ten samý den nejen svých olympijských soupeřů v pankrationu, ale i chlapce zvané bezvousí, a do třetice i muže, kteří byli nejlepší. S bezvousými se prý pustil do zápasu na vyzvání cvičitele, ale do boje s muži ho vyprovokovala urážka závodníka v pankrationu. Mezi muži získal Artemidóros olympijské vítězství během dvě stě dvanácté olympiády. "[3]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Artemidóros z Trallu na slovenské Wikipedii.
- ↑ Artemidorus: Perseus Encyclopedia
- ↑ a b Gerald P. Schaus, Stephen R. Wenn, Onward to the Olympics: Historical Perspectives on the Olympic Games
- ↑ a b c PAUSANIAS (GEOGRAF). Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha: nakladatelství Svoboda, 1973. 66-602-22-8.6. S. 458.
- ↑ Eusebios, Kronika 2,193.[1]
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. 77-043-86. S. 114. [dále jen Vzkriesenie Olympie].
- ↑ Vzkriesenie Olympie, s. 250.
