Arnošt Winter
Arnošt Winter (24. prosince 1880 Nové Dvory – 1944 Osvětim) byl český a československý politik, meziválečný senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou a odborník na železniční stavby.[1]
| Ing. Arnošt Winter | |
|---|---|
 Senátor Arnošt Winter asi v roce 1938, snad autoportrét | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1932 – 1939 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | soc. dem. NSP |
| Narození | 24. prosince 1880 Nové Dvory  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1944 (ve věku 63–64 let) Osvětim  Německá říše |
| Příbuzní | Lev Winter a Gustav Winter (sourozenci) |
| Sídlo | Praha XIX |
| Alma mater | německá univerzita Praha |
| Profese | politik, překladatel a technik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatNarodil se v Nových Dvorech u Chýnova u Tábora jako třetí ze šesti dětí v chudé rodině židovského rolníka a později nájemce mlýna. Na studiích gymnázia v Táboře se – stejně jako jeho starší bratr Lev Winter – živil sám, převážně kondicemi. Vystudoval železniční inženýrství na německé univerzitě v Praze. Po studiích pracoval jako zeměměřič a projektant dopravních staveb v rakouských Alpách. Od roku 1908 do roku 1939 pracoval na ředitelství státních drah v Plzni – naposledy jako náměstek ředitele. Byl odborníkem na železniční vlečky a autorem několika patentů na železniční výhybky.
Angažoval se i politicky. Od mládí byl aktivním členem sociální demokracie, stejně jako oba jeho bratři. Psal články do Práva lidu, Akademie, Odborového sdružení a Studentského sborníku, který do roku 1905 vedl. V roce 1905 převzal rubriku sociální politiky v Masarykově Naší době, kterou vedl až do zimy 1914, kdy Masaryk odešel do ciziny. Ve stejné době publikoval i pod pseudonymem Chmurný Z. a překládal z němčiny a francouzštiny.
V říjnu 1918 se jako představitel drážní správy v Plzni podílel na přebírání moci československým státem.[2] Na jaře 1920 navštívil spolu se Šmeralem sovětské Rusko. O své cestě vydal útlou knížku. Tím, co tam viděl, byl hluboce rozčarován. K bolševismu se pak stavěl odmítavě. Nicméně víru v socialismus si podržel a v roce 1933 navrhl neúspěšně pojmenovat v Plzni některou z významných ulic po Karlu Marxovi k 50. výročí jeho úmrtí.[3] Většinu života působil v Plzni, kde byl členem městské rady a později i místostarostou. V říjnu 1928 byl pod jeho vedením v Plzni ustaven regulační poradní sbor, jehož úkolem bylo připravit územní plán tohoto západočeského velkoměsta. V roce 1936 byl zvolen předsedou Národohospodářského sboru západočeského.[4]
Po parlamentních volbách v roce 1929 získal za sociální demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1932 jako náhradník poté, co zemřel senátor Gustav Habrman. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. V senátu setrval až do jeho zrušení roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do nově zřízené Národní strany práce.[5][6] V letech 1932–1935 byl zpravodajem technicko-dopravního výboru a ve volebním období 1935–1939 byl jeho předsedou. Zároveň byl členem zahraničního výboru a branného výboru a jednatelem Klubu senátorů Československé sociálně demokratické strany.
V lednu 1942 byl ze svého bydliště v Praze deportován do Terezína a odtud v říjnu 1944 do koncentračního tábora Osvětim, kde byl z rasových důvodů zavražděn.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Winter, Arnošt, nar. 1880 jk01151715 [online]. opac.nm.cz [cit. 2011-12-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 205.
- ↑ DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 268.
- ↑ DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 252, 281.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Ing. Arnošt Winter [online]. holocaust.cz [cit. 2011-12-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arnošt Winter
