Arnošt Dvořák

český spisovatel

Arnošt Dvořák (1. leden 1881, Hořovice[1]22. říjen 1933, Praha[2]) byl český dramatik, divadelní režisér a překladatel. Proslul především jako autor her s historickou tematikou (Král Václav IV., Husité, Lvice aj.).

MUDr. Arnošt Dvořák
dr. Arnošt Dvořák
dr. Arnošt Dvořák
Narození1. ledna 1881
Hořovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. října 1933 (ve věku 52 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Povolánílékař, spisovatel, překladatel, dramatik, vojenský lékař, divadelní režisér a redaktor
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Tématalékařství, divadlo, překlad a editace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v rodině hořovického učitele na měšťanské škole Jana Dvořáka a jeho manželky Františky, rozené Mansfeldové.[1] Po dětství v Hořovicích vystudoval gymnázium, nejprve v Příbrami; studium ukončil v Písku, kde maturoval roku 1899. Navázal studiem lékařské fakulty české university Karlo-Ferdinandovy a po úspěšném ukončení (1905)[3] se stal vojenským lékařem.

Cestoval do zahraničí, několikrát pobýval na Krymu jako host Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy Nikolajevny.[4]

Jako válečný lékař působil za 1. světové války na různých frontách a získal vyznamenání "za statečnost před nepřítelem".[5][6]

Po skončení války pracoval nadále jako vojenský lékař, současně se věnoval literární tvorbě.

Odvodová aféra

editovat

Život Arnošta Dvořáka poznamenala tzv. "odvodová aféra". Ta započala v roce 1930, kdy byl Dvořák obviněn z úplatkářství - za úplatky měl zařizovat osvobození od vojenské prezenční služby. Byl dokonce zatčen a pravicový tisk proti němu vedl kampaň. Vina ale nebyla prokázána, zproštěn všech obvinění byl až v dubnu 1931. Krátce před smrtí, v červenci 1933, byl povýšen na plukovníka, jako doklad jeho neviny pro veřejnost.[7][8]

Divadlo

editovat

Byl označován za průkopníka tzv. davového dramatu, kde hlavní roli hrají zástupy, nikoli individuální hrdinové.[9]

Divadelní hry

editovat
  • Kníže (1908)
  • Král Václav IV. (1910) - král Václav IV. je odbojnými českými pány vězněn. Osvobodí jej jeho "prostní", tj. lid, oddaný mistru Janu Husovi. Když však chce Václav IV. dále vládnout, začínají ho kališníci obtěžovat a omezovat v panování. Ti, kteří mu pomohli, teď dají více na Husa než na vlastního krále.
  • Husité (1919)
  • Mrtvá (1919)
  • Balada o ženě vražednici (1922)
  • Matěj Poctivý (1922) - spolu s Ladislavem Klímou
  • Bílá hora (1924)
  • Lvice (1926)

Novinář

editovat

Přispíval do různých deníků a časopisů, v letech 1920–1921 byl kulturním redaktorem Rudého práva.[6] Spolu s Františkem Zavřelem založil divadelní revue Scéna, v letech 1929–1930 spoluredigoval měsíčník Nová scéna.[10]

Rozhlas

editovat

Svou divadelní hru Mrvá a Balada o ženě vražednici přepracoval na rozhlasový triptych Marja vražednice. Byl uveden posmrtně v rozhlase v roce 1938.[11][6] V roce 1968 nastudoval hru Král Václav IV. režisér Petr Adler s Jiřím Adamírou v titulní roli.[12]

Překlady

editovat

Arnošt Dvořák překládal z polštiny (Stanislav Przybyszewski: Štěstí, 1922) a z němčiny (Franz Werfel: Kozlí zpěv, 1923).

Televize

editovat

Na námět hry Arnošta Dvořáka Kníže natočila československá televize v roce 1969 stejnojmennou inscenaci s Vlastou Fialovou a Josefem Husníkem v hlavních rolích (režie Fedor Kaucký).[13]

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat