Arneštovice
Arneštovice (dříve také Arnoštovice, německy Arnestowitz[5]) je obec ležící v okrese Pelhřimov. Žije zde 81[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 543 ha.
| Arneštovice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Pelhřimov |
| Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov (správní obvod) |
| Okres | Pelhřimov |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′57″ s. š., 15°7′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 81 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,42 km²[2] |
| Katastrální území | Arneštovice |
| Nadmořská výška | 489 m n. m. |
| PSČ | 395 01 |
| Počet domů | 38 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Arneštovice 16 395 01 Pacov arnestovice@tiscali.cz |
| Starosta | Stanislav Suk |
| Oficiální web: www | |
  Arneštovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 509388 |
| Kód části obce | 418 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ve vzdálenosti 14 km jižně leží město Pelhřimov, 17 km jihovýchodně město Humpolec, 25 km severovýchodně město Světlá nad Sázavou, 26 km západně město Vlašim, 38 kilometrů severozápadně od Jihlavy a 80 kilometrů jihozápadně od Prahy. Leží v údolí menšího levostranného přítoku řeky Trnavy. Náves se dvěma rybníky je protáhlá.[6]
Název
editovatNázev se vyvíjel od varianty in Arnosstowiczich (1403), Arnestowicz (1406), Arno stowicze (1654), Arneschtowicz a Arnesstowicze (1790), Arneštovice (1854), od roku 1886 se používá název Arneštovice. Místní jméno znamenalo ves lidí Arneštových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Arneštovic.[7]
Historie
editovatVes byla založena pravděpodobně podle názvu v době středověké kolonizace lokátorem Arnoštem, existují spekulace, že mohlo jít o samotného prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K tomu kromě doby, kdy působil na pražském arcibiskupství (1344–1364) přispívá i blízkost Červené Řečice, která patřila právě pražskému arcibiskupství.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1403, kdy ji koupili vikáři vyšehradské kapituly od Ondřeje Šafrána z Bělé.[6] Do roku 1886 se používal název Arnoštovice.[6]
Od 1. dubna 1976 do 30. června 1990 byla obec součástí obce Košetice a od 1. července 1990 je samostatnou obcí.[8]
Obyvatelstvo
editovatV roce 1880 tu žilo 245 českých obyvatel v 37 domech.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 237 | 245 | 247 | 245 | 259 | 265 | 217 | 180 | 165 | 154 | 101 | 88 | 81 | 88 | 87 |
| Počet domů | 37 | 37 | 39 | 39 | 39 | 41 | 42 | 42 | 37 | 34 | 30 | 37 | 37 | 37 | 38 |
Doprava
editovatProchází tudy silnice III. třídy č. 12920a do Košetic a jižní částí vede silnice II. třídy č. 129.[11] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Košetice, Křešín, Lukavec, Pacov, Tábor a Praha.[12]
Pamětihodnosti
editovat- Arneštovický mlýn se původně nazýval Měřičkův. Stojí na řece Trnavě 1,5 km jihovýchodně. Písemně je připomínán v roce 1654, kdy byl označen jako pustý. Svou činnost ukončil v 50. letech 20. století. V roce 1967 jej k rekreačním účelům koupil podnik Jawa Týnec nad Sázavou. V 70. letech tu vznikl dětský tábor.[6]
- Kaple Panny Marie - stojí na návsi před domem čp. 5. Kaple ve stylu lidového baroka pochází z roku 1848.[6]
- Kříž – z roku 1875, tyčí se před kapličkou. Kříž pochází z roku 1875.[6]
- Kříž na cestě k Hořepníku z roku 1865[6]
- „Kohoutova“ kaplička na cestě k Hořepníku. Byla postavena z červených cihel v roce 1927.[6]
- Kaplička na cestě k Jiřičkám
- Boží muka a kříž „Na drnovkách“
- Kříž na cestě ke Křelovicům z roku 1902[6]
- Pomník padlým z první světové války
- Kamenný rozcestník na křižovatce silnic se nazývá lumpus, pochází z 19. století. Uvádí vzdálenosti do větších měst v okolí.[6]
- Nechvátalova usedlost čp. 7 je nejstarším a nejlépe dochovaným zdejším statkem.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ a b Ottův slovník naučný, díl 2, s. 761, heslo Arneštovice, č. 1.
- ↑ a b c d e f g h i j k l DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Arneštovice, s. 8.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 14.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25–26.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2016-01-01 [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Arneštovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2016 [cit. 2015-03-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arneštovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Arneštovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Arneštovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
