Ariadnina nit (film)

televizní zpracování antické báje
(přesměrováno z Ariadnina nit)

Ariadnina nit je český televizní film, který v roce 1992 natočila režisérka Věra Jordánová jako pohádkový příběh na motivy antických bájí.

Ariadnina nit
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka36 minut
Žánrfilmová pohádka
ScénářLadislav Nevole
RežieVěra Jordánová
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleBoris Rösner
Jana Preissová
Klára Kovaříková
Tomáš Valík
Jana Riháková-Dolanská
… více na Wikidatech
HudbaVadim Petrov
KameraFrantišek Němec
KostýmyJarmila Konečná
StřihVěra Štěpánková
ZvukVáclav Nosek
Výroba a distribuce
PremiéraČeskoslovensko 16. května 1992
TV staniceČTV
DistribuceČeská televize
Ariadnina nit na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještě před narozením Minotaura král Minos slíbil, že bohu Poseidonovi obětuje býka, avšak Ariadna byla dcerou krétského krále Minose. Daedalus dostal od Minosa rozkaz postavit Labyrint, aby v něm byl uvězněn Minotaurus, napůl býk a napůl člověk, kterého žena Minose - Pasiphae - porodila po pohlavním styku s býkem. Ještě před narozením Minotaura král Minos totiž slíbil, že bohu Poseidonovi obětuje býka, avšak Minos to odmítl a tak se bůh pomstil tím, že donutil jeho ženu, aby toužila po styku s býkem. Proto bylo nutné Minotaurovi posílat aténské mladé muže a dívky v podobě obětí.

Theseus, aténský mladík, se rozhodl doprovázet jednu ze skupin obětí, avšak do jedné nešťastnice, Ariadny, se zamiloval. Ariadna mu dala nit, kterou umožňuje možnost odpočinutí si v labyrintu, aby byl schopen zabít Minotaura a najít cestu zpátky ven.

Obsazení

editovat
Boris Rösner Mínos, král Kréty
Jana Preissová Pásifaé, Mínosova manželka
Klára Kovaříková Ariadna, Mínosova dcera
Tomáš Valík Théseus
Jana Riháková-Dolanská služka Chalkiopa
Jana Šulcová bohyně Athéna
Pavel Skřípal vládce moří Poseidon
Marie Drahokoupilová kněžka
Jana Andresíková členka chóru žen
Jana Hermachová členka chóru žen
Hana Packertová členka chóru žen
Růžena Rudnická členka chóru žen
Jaroslava Tichá členka chóru žen
Lorna Vančurová členka chóru žen

Literatura

editovat
Články v periodikách
  • Anon. Z televizních studií. Rudé právo. Praha: Borgis, 1. únor 1992, roč. 2, čís. 27, s. 4 (přílohy). ISSN 0032-6569. 

Externí odkazy

editovat