Arcaicam Esperantom
Archaické esperanto (v archaickém esperantu Arcaicam Esperantom, v běžném esperantu Arĥaika Esperanto) je varianta esperanta, používaná k navození dojmu starobylosti textu. Byla vytvořena převážně ze stylistických důvodů, protože bylo nutné přeložit do esperanta archaicky znějící texty a přitom zachovat jejich archaičnost (ze stejného důvodu byly pro esperanto vytvořeny vulgarismy, které v něm původně neměly existovat). Poprvé tuto variantu publikoval Manuel Halvelik v roce 1969. Archaické esperanto je odvozeno převážně z latiny a od esperanta se podstatně liší.
Rozdíly mezi Arcaicam Esperantom a běžným esperantem jsou zejména tyto:
V zápisu:
- c se píše jako tz
- ĉ se píše jako ch
- f se píše jako ph
- ĝ se píše jako gh
- ĥ se píše jako qh
- j se píše jako y
- ĵ se píše jako j
- k se píše jako qu (před e, i) nebo jako c (před a, o, u a souhláskami)
- ŝ se píše jako sh
- ŭ se píše jako w nebo u
- v se píše jako w
- místo mi (já) je mihi
- místo ci (ty) je tu
- místo li (on) je lui
- místo ŝi (ona) je eshi
- místo ĝi (ono) je eghi
- místo ni (my) je nos
- místo vi (wy) je wos
- místo ili (oni) je ilui (mužský rod) a sihi (ženský rod)
Gramatické rozdíly:
(příklady jsou uvedeny v pořadí běžné esperanto → archaické esperanto)
- Infinitiv nekončí na –i, ale na –ar (pokud kořen končí na e nebo i, např. krii → criar) nebo –ir (v ostatních případech, např. esti → estir).
- Slovesa se časují, podmět může být nevyjádřený. Skloňování je ve všech časech analogické, protože se nemění samohláska z běžných koncovek -as, -is, -os, -us, mění se pouze koncové s:
- mi estas → (mihi) estams (první osoba singuláru)
- ci estas → (tu) estas (druhá osoba singuláru)
- li/ŝi/ĝi estas → (lui/eshi/eghi) estat (třetí osoba singuláru)
- ni estas → (nos) estaims (první osoba plurálu)
- vi/ili estas → (wos/ilui/sihi) estait (druhá a třetí osoba plurálu)
- Chování sloves po zájmenu oni není přesně popsáno.
- Plurál imperativu končí na –uy.
- Podstatná jména se skloňují:
- domo → domom (singulár nominativu)
- domoj → domoym (plurál nominativu)
- de domo → domes (singulár genitivu)
- de domoj → domeys (plurál genitivu)
- al domo → domod (singulár dativu)
- al domoj → domoyd (plurál dativu)
- domon → domon (singulár akuzativu)
- domojn → domoyn (plurál akuzativu)
- Přídavná jména se skloňují analogicky s podstatnými jmény:
- bona → bonam (singulár nominativu)
- bonaj → bonaym (plurál nominativu)
- Chování přídavých jmen v genitivu není přesně popsáno.
- al bona → bonad (singulár dativu)
- al bonaj → bonayd (plurál dativu)
- bonan → bonan (singulár akuzativu)
- bonajn → bonayn (plurál akuzativu)
- Jako koncovka příslovcí není –e, nýbrž –oe.
- Místo –aŭ je –ez.
- Neexistuje určitý člen la ani neurčitý člen.
Slovní zásoba
Slova utvořená v běžném esperantu příponou mal- mají v archaickém esperantu vlastní výrazy.
Tabulková slova
- -a → -am
- -am → -ahem
- ĉi- → chey-
- -e → -oe
- ki- → cuy-
- nen- → nemy-
- -o → -om
- -om → -ohem
- ti- → ity-
Ukázka
editovat| V archaickém esperantu:[zdroj?]
Patrom noses, cuyu estas en chielom, |
V běžném esperantu
Patro nia, kiu estas en la ĉielo, |