Antti Ruuskanen

finský atlet

Antti Ruuskanen (* 21. února 1984, Pielavesi) je finský atlet, mistr Evropy v hodu oštěpem z roku 2014 a stříbrný olympijský medailista.

Antti Ruuskanen
Antti Ruuskanen (4. června 2010)
Antti Ruuskanen (4. června 2010)
Rodné jménoAntti Hermanni Ruuskanen
Narození21. února 1984 (40 let)
Pielavesi
Povoláníoštěpař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro LOH 2012 hod oštěpem
Mistrovství Evropy v atletice
zlato ME 2014 hod oštěpem
bronz ME 2016 hod oštěpem
Finsko Antti Ruuskanen v roce 2014

Kariéra

editovat

Na mistrovství světa v roce 2009 v Berlíně skončil v soutěži oštěpařů šestý, na následujícím světovém šampionátu v roce 2011 pak devátý.

V oštěpařském finále na olympiádě v Londýně v roce 2012 vybojoval původně bronzovou medaili,[1] ale poté, co byl kvůli dopingu dodatečně diskvalifikován Ukrajinec Olexandr Pjatnycja, posunul se na druhé místo.[2] Stříbrnou medaili převzal na speciálním ceremoniálu v průběhu mistrovství světa v severském lyžování 2017 v Lahti, a to přímo z rukou předsedy Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha.[3]

Dosavadním největším úspěchem se pro něj stalo vítězství na evropském šampionátu v roce 2014 v Curychu v osobním rekordu 88,01 m.[4][5]

Reference

editovat
  1. Neveselý oštěp favorita Veselého. Skončil čtvrtý, 78 cm od medaile. Týden [online]. 2012-08-11 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  2. Veselý bude mít bronz z olympijských her v Londýně. Druhý Ukrajinec byl diskvalifikován za doping. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-08-10 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  3. Antti Ruuskanen on nyt olympiahopeamitalisti - ”Puhtaan urheilun voitto”. Sportti.com [online]. 2017-02-23 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. (finsky) 
  4. Veselý bojoval, ale bere stříbro. Přehodil ho Ruuskanen. ČT24 [online]. 2014-08-17 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  5. European Athletics Championships - Zurich 2014 [online]. European Athletics, [2014] [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat