Antraknóza platanu

Antraknóza platanu je houbová choroba rostlin způsobená houbou Apiognomonia veneta z čeledi Gnomoniaceae, Choroba napadá především platany.

Apiognomonia veneta, napadený list.

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy patogena

editovat

Podle biolib.cz je pro patogena používáno mnoho různých synonym, například Discula nervisequa nebo Hymenula platani.[1]

Zeměpisné rozšíření

editovat

Celosvětově v oblastech pěstování platanu.

 
Apiognomonia veneta , napadený letorost.

Hostitel

editovat

Rod platan.

Příznaky

editovat

Anthraknózou napadené listy mají hnědé nekrotické skvrny nepravidelného tvaru. Skvrny se vyskytují podél středního nervu list a větších žilek . Nekrotické skvrny později často splývají a spojují se přes prostor mezi žilkami. Léze se vyskytují rovněž na řapících a podél okraje listů. Opakované infekce během celého vegetačního období mohou způsobit vážné defoliace.[2]

Léze na pupenech.

Výhony

editovat

Léze na větvičkách. Odumírání výhonů, rozpraskaná kůra. V období studeného jarního počasí na usychajících výhonech zvadlé visící listy . [L 1]

Význam

editovat

Antraknóza platanu je jednou z nejdůležitějších chorob rodu platan (Platan) po celém světě. Způsobuje vážné defoliace. Napadení v po sobě následujících letech může oslabit stromy natolik, že jsou citlivé na jiné patogeny a mohou dokonce způsobit úhyn dřeviny.[2] V období vlhkého a teplého počasí se patogen rychle šíří.[L 1]

Biologie

editovat

Konidie se tvoří na spadaném listí nebo na kůře napadených větviček. Po vyklíčení infikuje nové listy. Hyfy rostou podél žíly a prorůstají do řapíku a větviček. Listové infekci vyhovují optimální teploty 16-20C, deštivé počasí. Opakované infekce se mohou objevit během celého vegetačního období a za příznivých povětrnostních podmínek které jsou běžné na podzim.[2]

Šíření

editovat

Větrem, hmyzem.[L 1]

Ochrana rostlin

editovat

Obvykle není ochrana rostlin nezbytná. [L 1]

Chemická ochrana

editovat

Stromy mohou být chráněny v počáteční fázi infekce použitím kontaktních fungicidů. Postřik se provádí když pupeny začít rašit a znovu po 10 až 14 dnech. Měly by být vysazovány odrůdy odolné proti chorobě, pokud je to možné. V lesních porostech prakticky není žádným opatřením možné ovlivnit rozvoj napadení.[2]

Literatura

editovat
  1. a b c d TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat