Antonín Souček
Antonín Souček (7. listopadu 1888 Červený Újezdec[2] – 14. června 1942 Kounicovy koleje v Brně) byl profesorem a ředitelem (od 1941) gymnázia Bučovice a starostou Sokola Bučovice. Byl popraven v průběhu druhého stanného práva roku 1942. Jeho syn Zdeněk byl významným polárním badatelem.
| Antonín Souček | |
|---|---|
.jpg) Antonín Souček | |
| Narození | 7. listopadu 1888 Červený Újezdec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. června 1942 (ve věku 53 let) Kounicovy koleje v Brně  Protektorát Čechy a Morava |
| Děti | Zdeněk Souček |
| Funkce | ředitel školy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJeho život se odvíjel v malé obci Červený Újezdec poblíž města Písku, primární školu navštěvoval v obci Vlastec, pak na státním gymnázium v Písku a Litomyšli, maturoval v Písku 24. června 1907. Vysokoškolská studia v oboru čeština a němčina se stáží v Innsbruku absolvoval v Praze.[3] V roce 1916 se stal suplujícím učitelem na gymnáziu v Bučovicích a postupně řádným profesorem tamtéž. Mezi jeho významné žáky patřil pianista Rudolf Firkušný v maturitním ročníku 1930.[4] Od roku 1931 byl starostou obce sokolské v Bučovicích. Dramatické události po okupaci v roce 1939 ho postavily do role správce gymnázia a v roce 1941 s návrhem Školské rady na funkci ředitel v 1942. Protinacistická odbojová činnost členů Sokola a represe po atentátu na říšského protektora R. Heidricha vedly k jeho zatčení, věznění v kontraktačním táboře Pod Kaštany v Brně[5] a při rozsáhlých represích po atentátu na R.Heidricha odsouzen a v Brně Kounicových kolejích popraven 14. června 1942.[6] [p 1] [p 2] Pamětní deska obětí se nachází na původní budově Sokola v Bučovicích a další, spolu s četnými učiteli Země moravskoslezské, také na památníku v budově stávajícího Nejvyššího správního soudu v Brně na Moravském náměstí.[7] V Brně je uznávanou osobností.[8]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Souček na Wikimedia Commons
Poznámky
editovat- ↑ Jeho kenotaf, včetně jeho manželky Věnceslavy, je na hřbitově Bučovice; hrob Antonín Kuželka
- ↑ Rozsudek stanného soudu In Namen des doutschen Volkes – zum Todes verurteilten, byl vynesen 14.6.1942 a napsán na předem připraveném předtištěném formuláři, do kterého se jen vpisovaly nacionále odsouzeného. Fiktivní stabilní tribunál uvádí tři SS-důstojníky. Po vynesení rozsudku byla bezprostředně provedena poprava zastřelením. Dne 14.6.1942 bylo popraveno 15 lidí, odpovědným byl SS Stunbanführer Ebert, vykonavatel SS Ostuf. Klein. Popravení byly téhož dne hromadně odvezeni do místního krematoria.
Reference
editovat- ↑ Absolventi gymnázia Bučovice [online]. Bučovice: 1960 [cit. 2016-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Oslov
- ↑ ŠVARCBERGER, Jiří. Památce popravených a umučených členů tělocvičné jednoty Sokol Bučovice. Bučovice: J. Horák, 1947.
- ↑ http://www.gymbuc.cz/data/absolventi/absolv1.htm#1930
- ↑ Pod Kaštany [online]. Brno: Dostupné online.
- ↑ Katalog MZA - Gestapo Brno 1939-1945 [online]. MZA Brno: 2011. S. MZA Brno, Fond B 340, sign. 100-314-17, karton 341. Dostupné online.
- ↑ Památník v budově Nejvyššího správního soudu [online]. Brno: Muzeum města Brna [cit. 2015-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Učitelé Země moravskoslezské, oběti 1939-1945 [online]. Brno: Muzeum města Brna [cit. 2015-02-26]. Dostupné online.
Literatura
editovat- VAŠEK, František; ČERNÝ, Vladimír; BŘEČKA, Jan. Místa zkropená krví, Kounicovy studentské koleje v Brně v letech nacistické okupace 1940–1945. Brno: Statutární město Brno a Moravské zemské muzeum, 2015. 616 s. ISBN 978-80-86736-41-9.
