Antonín Birkhardt

německo-český grafik

Antonín Birkhardt, též Anton Birckhardt nebo Birckhart (1677, Augsburg20. ledna 1748, Praha) byl vůdčí pražský mědirytec a tiskař doby baroka.

Antonín Birkhardt
Narození1677
Augsburg
Úmrtí20. ledna 1748 (ve věku 70–71 let) nebo 21. ledna 1748 (ve věku 70–71 let)
Praha
Místo pohřbeníPraha
Povolánítiskař, rytec, mědirytec, grafik a tiskař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
 
Františka Sibyla Augusta, vévodkyně sasko-lauenburská
 
Herkommann hraběte Františka Antonína Šporka

Narodil se v bavorském Augsburgu, kde se vyučil grafickým technikám v dílně Karla Gustava von Amlinga. Roku 1704 cestoval do Říma, kde pobyl šest let. Poté dále cestoval přes Benátky do Francie a Anglie, odkud se přes Nizozemsko vrátil zpět do vlasti.

Roku 1712 se v Praze oženil. V roce 1720 byl jmenován dvorním mědirytcem bádenské markraběnky Františky Sibyly. Krátce působil také v Mnichově a kolem roku 1730 ve Vídni. Téhož roku se natrvalo přestěhoval do Prahy, kde pracoval a tvořil po zbytek svého života. Svou rozsáhlou prací si vydobyl vynikající renomé.

V Praze vedl rozsáhlou tiskařskou dílnu (oficínu), která od 20. do 40. let 18. století ovládala zdejší trh s grafikou. Především se v ní do mědirytin nebo leptů převáděly obrazy Petra Brandla, V. V. Reinera, Jana Hiebela, Kristiána Luny, Václava Jindřicha Noseckého, J. V. Spitzera, J. J. Dietzlera či italského malíře a scénografa Giuseppe Galli-Bibieny. V jeho dílně se vyučil syn Karel Birkhardt (Carlomanus Birckhardt, žil 1710–1749)[1], který vstoupil do řádu benediktinů a jako podjáhen působil v Břevnovském klášteře, a ryl mariánskou devoční grafiku.

Podle soupisu B. J. Dlabače[2] vytvořil 242 grafických listů. Jan Royt[3] však odhaduje skutečný počet jeho rytin na mnohem vyšší. Ryl především knižní grafiku. Tematicky se jeho listy řadí do těchto skupin:

Portréty

editovat

Náboženské náměty

editovat

Technické a vědecké ilustrace

editovat
  • Cyklus Textilní manufaktura Valdštejnů v Horním Litvínově (1725), předlohy nakreslil Jan Josef Dietzler; 22 listů: plán města a výrobní objekty, zaměstnanci, postupy, také kostel
  • Portrét autora na frontispicu: Jan František Löw z Erlsfeldu: Appendix ad universam medicinam practicam seu Tractatus medico-juridicus theologico-moralis . Karlo-Ferdinandova univerzita u Sv. Klimenta : Praha 1724[5]
  • Die Belagerung von Prag
  • Portrét Andrey Pozzy na frontispicu jeho knihy:Perspectiva pictorum et architectorum Andrae Puttei è Societate Jesu, Pars prima et secunda. Obiit Viennae Austriae Anno 1709. Pragae [1748?]
  • Bohuslav Balbín, Historia De ducibus ac regibus Bohemiae, Praha 1735 (viz portréty)

Sbírky

editovat

Birkhardtovy rytiny jsou zastoupeny ve sbírkách Národní galerie v Praze, Národního muzea, Regionálního muzea v Teplicích, Moravské galerie v Brně a v knihovnách.

Reference

editovat
  1. Portrétní kresba syna s věnováním zeti Kryštofu Františku Wolfovi je ve sbírce Národního muzea v Praze
  2. Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien., I. Theil, Prag 1798
  3. in:Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., 1995, s.71
  4. Britské muzeum v Londýně, devět rytin online
  5. http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.ST_17145

Literatura

editovat
  • Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien., I. Theil, Prag 1798
  • Ars linearis, kolektiv autorů (Dalibor Lešovský, M. Benčová, M. Mádl, A. Pravdová ad.), Národní galerie, Praha 2010, ISBN 978-80-7035-519-0
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M; ed. Anděla Horová. Academia Praha 1995, s.71.
  • Osm set let kláštera v Oseku (1286–1986), katalog výstavy, editorka Dana Stehlíková. Unicornis Praha 1986
  • Lumír Vácha - Karel Pletzer:Tisky 16.- 18. století z knihovny kaplanů v Českém Krumlově. České Budějovice 1990

Externí odkazy

editovat