Antonín Bedřich I. Mitrovský
Antonín Bedřich I. (starší) hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle (20. května 1770 Brno[1] – 1. září 1842 Vídeň) byl osvícenec, moravský gubernátor a nejvyšší český a první rakouský kancléř.
Antonín Bedřich I. Mitrovský | |
---|---|
Portrét hraběte Mitrovského | |
Nejvyšší český a první rakouský kancléř | |
Ve funkci: 16. srpen 1830 – 1. září 1842 | |
Panovník | František I., Ferdinand I. |
Předchůdce | František ze Saurau |
Nástupce | Karel Inzaghi |
Moravský zemský hejtman a moravskoslezský gubernátor | |
Ve funkci: 1815 – 1827 | |
Panovník | František I. |
Předchůdce | Hynek Karel Chorynský jen jako dvorský komisař, předtím do roku 1813 Prokop Lažanský z Bukové |
Nástupce | Karel Inzaghi |
Místopředseda českého gubernia | |
Ve funkci: 1804 – 1806 ? | |
Panovník | František I. |
Místopředseda dolnorakouské vlády | |
Ve funkci: 1802 – ? | |
Panovník | František II. |
Císařský tajný rada | |
Ve funkci: 1802 – ? | |
Panovník | František II. |
Rada u dvorského policejního úřadu | |
Ve funkci: 1801 – ? | |
Panovník | František II. |
Městský hejtman ve Vídni | |
Ve funkci: 1799 – ? | |
Panovník | František II. |
Hejtman znojemského kraje | |
Ve funkci: 1797 – ? | |
Panovník | František II. |
Hejtman jihlavského kraje | |
Ve funkci: 1796 – ? | |
Narození | 20. května 1770 Brno Moravské markrabství |
Úmrtí | 1. září 1842 (ve věku 72 let) Vídeň Rakouské císařství |
Choť | Leopoldina Klebelsbergová |
Rodiče | Jan Křtitel Mitrovský Josefa Pergenová |
Děti | Antonín Bedřich, Josef, Leopoldina |
Příbuzní | Antonín Bedřich Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle a Karolína Františka Mitrovská z Nemyšle (vnoučata) |
Zaměstnání | politik, úředník |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1830 velkokříž Leopoldova řádu 1836 rakouský Řád zlatého rouna (č. 914) |
Commons | Anton Friedrich von Mittrowsky (1770-1842) |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
1801 čestný občan Vídně | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rodina
editovatPocházel z rodu Mitrovských z Nemyšle. Narodil se jako syn moravského nejvyššího komorníka a pozdějšího prezidenta moravskoslezského apelačního soudu hraběte Jana Křtitele Mitrovského a jeho první ženy hraběnky Josefy Pergenové. Bratr jeho nevlastní matky Marie Anny Ugartové byl nejvyšší český a první rakouský kancléř Alois Ugarte. Přírodovědec Jan Nepomuk Mitrovský byl jeho bratrancem.
V roce 1797 se oženil s hraběnkou Leopoldinou Klebelsbergovou. Jejich syn Antonín Bedřich se stal prezidentem nejvyššího zemského soudu v Praze, Josef se stal generálem a rytířem maltézského řádu a dcera Leopoldina se provdala za barona Josefa Honrichse.
Kariéra
editovatPo studiích na Tereziánské akademii ve Vídni nastoupil v roce 1791 jako koncepční praktikant k české dvorské kanceláři, odkud po roce přešel jako krajský komisař do Brna a odtud v roce 1796 na stejnou pozici do Krakova. Téhož roku se stal jihlavským krajským hejtmanem, v roce 1797 poté hejtmanem znojemského kraje. V roce 1799 byl povolán jako městský hejtman do Vídně. V roce 1801 se stal radou u dvorského policejního úřadu. V roce 1802 byl jmenován tajným radou a místopředsedou dolnorakouské vlády a poté v roce 1804 českého gubernia. Po roce 1806 odešel na vlastní žádost do výslužby (z politických důvodů, kvůli aféře Christiána Karla Andrého). Roku 1815 se do veřejného života vrátil jako moravský zemský hejtman a guvernér. Byl jedním ze spoluzakladatelů Františkova muzea v Brně, kterému věnoval mu rozsáhlé mineralogické sbírky. Měl podíl i na rozšíření stavovského archivu a zahájení vydávání ediční řady Codex diplomaticus Moraviae. Podpořil také vydávání moravské topografie Řehoře Wolného. V Brně se zasloužil o vznik dnešních Denisových sadů, kde také byl odhalen dosud stojící obelisk na počest císaře Františka I. Zasadil se také o povýšení lycea v Olomouci na Františkovu univerzitu. Roku 1827 byl jmenován českým a rakouským dvorským kancléřem a prezidentem dvorské studijní komise. Od roku 1830 až do své smrti potom zastával úřad nejvyššího českého a prvního rakouského dvorského kancléře. Je pochován v rodinné hrobce v Doubravníku. Jeho velkou knihovnu zakoupili bratři Kleinové z Wiesenbergu a umístili ji na zámku v Loučné nad Desnou, který koupili od Mitrovského dědiců.
Vlastnil panství Loučná nad Desnou, Moravec a Mitrov na Moravě.
V roce 1801 byl jmenován čestným občanem Vídně. Roku 1830 byl vyznamenán velkokřížem Leopoldova řádu, jehož se stal i kancléřem, roku 1836 mu byl udělen Řád zlatého rouna.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- JANÁK, Jan. Moravští zemští hejtmani a guvernéři 1720–1849. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. 2003, čís. C 50, s. 161–167. Dostupné online.
- Irena Zachová - Stanislav Petr, Soupis sbírky rukopisů Antonína Bedřicha Mitrovského v Archivu města Brna, Praha, Archiv Akademie věd České republiky ; Brno, Archiv města Brna, 1999.
- Constantin von Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek Achtzehnter Theil, Metastasio - Molitor. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1868. Dostupné online. Kapitola Mittrowsky von Mittrowitz und Nemischl, Anton Friedrich Graf, s. 384–387. (ger)
- Mittrowsky von Mittrowitz und Nemischl, Anton Friedrich Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 6, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1975, s. 329.
- Heslo v Neue Deutsche Biographie (ger)
Portréty
editovat- Rytina Blasia Höfela podle kresby A. Richtera (1842)
- Litografie Franze Eybla podle obrazu Friedricha Johanna Gottlieba Liedera
- Litografie Josefa Kriehubera
- Ocelorytina Franze Xavera Eisnera podle obrazu Friedricha Johanna Gottlieba Liedera
- Nesignovaná litografie
Reference
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Bedřich I. Mitrovský na Wikimedia Commons
- Biografický medailon na stránkách Moravského zemského muzea Archivováno 10. 6. 2015 na Wayback Machine.
- Antonín Bedřich I. Mitrovský v Encyklopedii dějin města Brna
Předchůdce: Prokop Lažanský z Bukové |
Moravský zemský hejtman 1815–1827 |
Nástupce: Karel Inzaghi |
Předchůdce: František ze Saurau |
nejvyšší český a první rakouský kancléř 1830–1842 |
Nástupce: Karel Inzaghi |