Wikipedie

Antonín Baudyš

český politik, lékař a astrolog (1946–2010)

Antonín Baudyš (9. září 1946, Praha – 24. srpna 2010) byl představitel české astrologie, vysokoškolský pedagog, spoluzakladatel a prezident sdružení LEX a politik.

doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc.
1. ministr obrany ČR
Ve funkci:
30. prosince 1992 – 21. září 1994
Předseda vládyVáclav Klaus
Předchůdceministerstvo zřízeno
NástupceVilém Holáň
místopředseda vlády Jana Stráského
Ve funkci:
2. července 1992 – 31. prosince 1992
ministr pověřený řízením ministerstva dopravy a ministerstva spojů ČSFR
Ve funkci:
2. července 1992 – 29. října 1992
Předseda vládyJan Stráský
místopředseda vlády Petra Pitharta
Ve funkci:
29. června 1990 – 2. července 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL
Narození9. září 1946
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. srpna 2010 (ve věku 63 let) nebo 24. srpna 2010 (ve věku 63 let)
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtírakovina mozku
ChoťZuzana Baudyšová (do 2010)
Pavla Baudyšová (2010)
DětiAntonín Baudyš mladší
Jan Baudyš
Alma materČVUT v Praze
Zaměstnánípolitik
Profeseastrolog
Náboženstvířímský katolík
OceněníBludný balvan (1999)
CommonsAntonín Baudyš
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O astrologovi narozeném roku 1972 pojednává článek Antonín Baudyš mladší.

Životopis

editovat

Vystudoval přesnou mechaniku a optiku na Fakultě strojní ČVUT. Působil jako pedagog na Katedře přesné mechaniky a optiky Fakulty strojní ČVUT, kde též udělal kandidaturu (1986) a docenturu (1988). Je spoluautorem řady učebních textů, studií a vynálezů z této oblasti.[1]

Do Československé strany lidové, současné Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové, vstoupil počátkem 70. let. V roce 1990 se stal místopředsedou vlády České republiky a později za KDU-ČSL ministrem obrany v první Klausově vládě, kterým zůstal až do roku 1994. Byl také členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí. V roce 1992 byl krátce místopředsedou federální vlády[2] a byl pověřen řízením federálních ministerstev dopravy a spojů. V roce 1996 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora za Mělnicko.[3] Podílel se na založení sdružení legálních držitelů zbraní – Sdružení LEX. Při jeho založení v roce 1998 byl zvolen prezidentem sdružení, kterým zůstal až do své smrti. Propagoval myšlenku cvičení střelby pro občany, aby se každý, za své peníze, naučil bránit sám.[4]

Byl dvakrát ženatý. První dlouholetou manželkou byla Zuzana Baudyšová, s níž měl dva syny – Antonína a Jana. Po rozvodu v roce 2010 si v květnu téhož roku vzal Pavlu Bradáčovou.[5] Trpěl rakovinou mozku a v jejím důsledku 24. srpna 2010 zemřel.[6]

Kontroverze

editovat

Během jeho působení na ministerstvu obrany v letech 1993–1994 mu bylo vyčítáno několik afér. Poprvé, když dělostřelci v areálu Doupovských hor přestřelili vojenské pásmo a zasáhli civilní domek. Nedošlo ke zraněním ani ztrátám na životech. Podruhé byl kritizován za svůj výrok, že představitelé armády se podřízením okupaci roce 1968 dopustili vlastizrady.[7] Třetí kauzou, která mu byla médii vyčítána, byl případ generála Oldřicha Bárty, který byl přistižen ve švédském obchodním domě při krádeži rybářských háčků.[8]

Prostřelené letadlo

editovat

Pozornost veřejnosti vzbudil neobvyklý incident, při kterém buď on[9], či jeden z jeho bodyguardů, kpt. Jan Pasker prostřelil podlahu letadla, ve kterém cestovala delegace do Švédska.[10]

Bosenská iniciativa

editovat

Největší polemiku vzbudil jeho návrh na řešení války v Bosně z února 1994. Jednalo se o plán založený na Huntingtonově koncepci střetu civilizací podle příslušnosti k zeměpisným celkům, respektive náboženským celkům na planetě. Vzhledem k přítomnosti tří náboženství v Bosně Baudyš navrhoval, aby mírové jednotky Organizace spojených národů pocházely ze zemí s příslušnými náboženstvími (katolické, pravoslavné a muslimské vyznání). Plán vzbudil kritiku, protože nebyl konzultován s nikým z ministerstva obrany ani zahraničí, šlo pouze o soukromou iniciativu. [11]

Astrologická činnost

editovat

Po svém odchodu z politiky 1994 se již věnoval výhradně astrologii. S manželkou Zuzanou Baudyšovou, rozenou Pohlovou,[12] mají dvě děti, syn Antonín Baudyš mladší se rovněž věnuje astrologii. Český klub skeptiků Sisyfos mu v roce 1999 udělil zlatý Bludný balvan,[13] v roce 2005 tutéž cenu získal jeho syn, Antonín Baudyš mladší.[14] V roce 2008 mu byl udělen tzv. Bludný arcibalvan, který kromě něj obdrželi ještě jeho syn Antonín Baudyš mladší a americký psychoterapeut českého původu Stanislav Grof.[15]

Antonín Baudyš například předpověděl, že George W. Bush zemře v roce 2003.[16]

Dílo

editovat
  • Technická optika (1989–1990)
  • My & on (1998)[17]
  • Magický rok 2000 aneb Dějiny v zrcadle hvězd (spolu s Janem Bauerem, 1999)
  • Čeští vládci očima astrologa (spolu s Janem Bauerem, 2001)[18]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. (Dějiny a kultura; sv. 10). ISBN 80-7325-029-2. Heslo Baudyš, Antonín, s. 12. 
  2. ↑ Vláda Jana Stráského [online]. Praha: Vláda České republiky, c2009 [cit. 2009-03-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=28 Senátní volby 1996
  4. ↑ Představitelé LEXu http://www.gunlex.cz/?page_id=230
  5. ↑ LIDOVKY.CZ. Utajená svatba: exministr Baudyš se oženil s milenkou. Lidovky.cz [online]. 10-05-10. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  6. ↑ WIRNITZER, Jan; VÁLKOVÁ, Hana. Zemřel exministr obrany a astrolog Antonín Baudyš. iDnes.cz [online]. 2010-08-24, rev. 2010-08-24 [cit. 2010-08-24]. Roč. 11. Dostupné online. 
  7. ↑ KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století [online]. Praha: nakladatelství Libri, 2001 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-07. 
  8. ↑ Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Praha: Parlament České republiky, 2004 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. ↑ MARTINEK, Jan. Bush je ohrožen, předvídá Baudyš. Lidové noviny. 2007-06-23, roč. 20, s. 3. Dostupné online. ISSN 0862-5921. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ ŠÍDLO, Jindřich. Největší chyba kapitána Paskera. Respekt. 1995-01-30, roč. 6, s. 3. Dostupné online. ISSN 0862-6545. [nedostupný zdroj]
  11. ↑ Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Praha: Parlament České republiky, 2004 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  12. ↑ JINDROVÁ, Eliška; JINDRA, Jaromír. Hvězda jménem Baudyš. Brno: Moba, c2000. ISBN 80-243-0461-9. S. 6. 
  13. ↑ Zlatý bludný balvan: Doc. Ing. Baudyš [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, rev. 2006-11-03 [cit. 2009-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-11. 
  14. ↑ Komise pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos. Zlatý bludný balvan za rok 2005 - jednotlivci [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, rev. 2006-11-03 [cit. 2009-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-18. 
  15. ↑ Komise pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos. Jubilejní Diamantový Bludný Arcibalvan - firma Antonín Baudyš, otec a syn [online]. Praha: Český klub skeptiků Sisyfos, 2008-03-09 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Astrologové a propagátoři pití moči získali Bludné balvany
  17. ↑ BAUDYŠ, Antonín. My & on. [Praha?]: Primus, 1998. ISBN 80-85625-94-6. 
  18. ↑ BAUDYŠ, Antonín; BAUER, Jan. Čeští vládci očima astrologa. Praha: Hart, 2001. ISBN 80-86529-00-2. 

Literatura

editovat
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Baudyš&oldid=24398609“