Antin Mohylnyckyj
Antin Mohylnyckyj, cyrilicí Антін Могильницький, též Anton Lubicz-Mogilnicki (3. března 1811[1][2] Pidhirki[3][1] – 13. srpna 1873[4][1][2] Jablunka[3][1]), byl rakouský řeckokatolický duchovní, básník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, v 60. letech 19. století poslanec rakouské Říšské rady.
| Antin Mohylnyckyj | |
|---|---|
_Bildarchiv_und_Grafiksammlung_Signatur_Pk_1131,_1039.jpg) Antin Mohylnyckyj | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1865 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1866 | |
| Narození | 3. března 1811 Pidhirki  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 13. srpna 1873 (ve věku 62 let) Jablunka  Rakousko-Uhersko |
| Děti | Andronik Mohylnytskyi |
| Alma mater | Lviv Theological Seminary of the Holy Spirit (do 1840) |
| Profese | spisovatel, básník, politik a osvětový pracovník |
| Commons | Antin Mohylnytskyi |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPocházel z rodiny řeckokatolického duchovního. Studoval na škole v Kaluši. V roce 1840 absolvoval lvovský teologický seminář. Později působil jako duchovní v obci Jablunka v Bohorodčanském rajónu, kde žil až do své smrti.[3][1] V roce 1838 začal publikovat. Přispíval do listu Ruska trijcja (Руська трійця). Psal básně a zabýval se výzkumem ukrajinského jazyka.[5] Tvořil ve stylu romantismu.[1]
V 60. letech se s obnovou ústavního systému vlády zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách byl zvolen na Haličský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Bohorodčany.[6] Zemským poslancem byl do roku 1866.[2]
Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Haličský zemský sněm roku 1861 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). 13. května 1861 složil slib.[6][7][8][9] V době svého parlamentního působení se uvádí jako rytíř Anton Lubicz-Mogilnicki, řeckokatolický děkan v obci Babče.[10] Spolu s biskupem Spyrydonem Lytvynovyčem patřil mezi hlavní obhájce zájmů Rusínů v Haliči.[5]
V závěru života se stáhl z politického dění.[3]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antin Mohylnyćkyj na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ a b c d e f ДЗЕВЕРИН, Игорь Александрович. Українська літературна енциклопедія в п'яти томах: К-Н. [s.l.]: Головна редакція радянської енциклопедіі, 1988. Dostupné online. ISBN 9785885000239. S. 493. (ukrajinsky)
- ↑ a b c ČORNOVOL, Ihor Pavlovyč. Ukraińska frakcja Galicyjskiego Sejmu Krajowego, 1861-1901: zarys z dziejów parlamentaryzmu ukraińskiego. [s.l.]: In-t ukraïnoznavstva im. I. Kryp'i︠a︡kevycha NAN Ukraïny, 2002. 288 s. Dostupné online. S. 251. (ukrajinsky)
- ↑ a b c d Антін Могильницький [online]. ukrainians-world.org.ua [cit. 2016-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (ukrajinsky)
- ↑ Ukraïnsʹkyĭ alʹmanakh. [s.l.]: Ob'i͡ednanni͡a ukraïnt͡siv u Polʹshchi, 2003. Dostupné online. S. 18. (ukrajinsky)
- ↑ a b Могильницький Антін [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-02-28]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=131&size=45
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0002&size=45&page=105
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0003&page=141&size=45
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 128. (německy)
