Wikipedie

Anne Hidalgová

Francouzská politička, starostka Paříže
(přesměrováno z Anne Hidalgo)

Anne Hidalgová (roz. Ana Hidalgo, nar. 16. června 1958, San Fernando v Andalusii) je francouzská regionální politička španělského původu, členka Socialistické strany. V letech 2001–2014 byla místostarostkou města Paříže a v roce 2014 ve funkci pařížského starosty vystřídala Bertranda Delanoëho ze stejné politické strany. V roce 2020 byla znovuzvolena.

Anne Hidalgová
Anne Hidalgová (2014)
Anne Hidalgová (2014)
Starostka Paříže
Úřadující
Ve funkci od:
5. dubna 2014
PředchůdceBertrand Delanoë
Stranická příslušnost
ČlenstvíSocialistická strana
Rodné jménoAna María Hidalgo Aleu
Narození16. června 1958 (66 let)
San Fernando, Španělský státŠpanělský stát Španělský stát
Národnostšpanělská
francouzská
ObčanstvíŠpanělské království
Francouzská republika
ChoťJean-Marc Germain
Partner(ka)Jean-Marc Germain (od 1999)
DětiMatthieu Jantet-Hidalgo
Elsa Jantet-Hidalgo
Arthur Germain
PříbuzníMary Hidalgo (sourozenec)
SídloHôtel de ville de Paris
Alma materLyonská III. univerzita Jeana Moulina
Univerzita Paříž-Nanterre
Profeseinspektorka práce a politička
Náboženstvíateistka
OceněníŘád Čestné legie (2012)
Národní řád za zásluhy (2015)
PodpisAnne Hidalgová, podpis
Webová stránkawww.anne-hidalgo.net
CommonsAnne Hidalgo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soukromý život

editovat

Anne Hidalgová se narodila v roce 1958 v andaluském městě San Fernando u Cádizu, odkud se rodina přestěhovala v roce 1961 do Francie. Její děd bojoval na straně Lidové fronty proti Francovu režimu, její otec proto musel uprchnout do Francie, kam ho následoval i zbytek rodiny.

Od svých dvou let vyrůstala v dělnické čtvrti v Lyonu. Ve svých 12 letech získala francouzské státní občanství. Po gymnáziu vystudovala obor sociální práce na Lyonské III. univerzitě Jeana Moulina a přestěhovala se do Paříže. Zde dovršila studia na Univerzitě Paříž-Nanterre. Pracovala jako inspektorka dohledu pracovního práva a seznámila se s myšlenkami feminismu.

V červnu 2004 se jejím manželem stal Jean-Marc Germain, bývalý ředitel kabinetu ministryně Martine Aubry a od roku 2012 poslanec francouzského parlamentu za Hauts-de-Seine.

Politická kariéra

editovat

Anna Hidalgová, původně inspektorka práce na Ministerstvu práce, se stala členkou francouzských socialistů. Když socialisté v letech 1997-2002 tvořili francouzskou vládu, byla poradkyní na různých ministerstvech. Po 13 letech v politických funkcích byla zvolena 18. března 2001 za Socialistickou stranu do Pařížské rady a v dalších komunálních volbách dne 16. března 2008 byla opět zvolena za 15. obvod. Pařížský starosta Bertrand Delanoë si ji po volbách 2001 vybral jako blízkou spolupracovnici. Stala se místostarostkou a v Pařížské radě byla zodpovědná za oblast politiky zrovnoprávnění. Ve funkci místostarostky zůstala i po volbách roku 2008 a převzala oblast městského rozvoje a architektury.

Od 2. dubna 2004 byla radní regionu Île-de-France. V dalších regionálních volbách roku 2010 vedla kandidátku socialistů za departement Paříž. V těchto volbách socialisté předstihli v prvním kole i Zelené (26,26 % : 20,57 %), zatímco ještě v evropských volbách 2009 měli navrch Zelení. Ve druhém kole jí vedená spojená levicová koalice zřetelně porazila UMP.

 
Zleva: Patrick Bloche, Bertrand Delanoë a Anne Hidalgová na 2008 v Zénith de Paris.

Starostka Paříže

editovat

Do komunálních voleb v březnu 2014 vstupovala jako jednoznačná nástupkyně dosavadního starosty. Svou kandidaturu zveřejnila v srpnu 2012 poté, co Bertrand Delanoë oznámil, že se již v dalším volebním období nebude o post starosty ucházet. Jako jediná kandidátka získala ve své straně 98,3% podporu.

Její kampaň proběhla bez komplikací. Stejně jako její předchůdce se věnovala především oblasti kultury, ekologie a sociálního bydlení. K jejím plánům patří rozšíření tramvajové sítě, rozvoj populární půjčovny kol Vélib' a systému Autolib', nová turistická nabídka Paris by Scooter, rozšíření pěších zón a míst v jeslích a školkách. Hidalgová také prohlásila, že v případě zvolení má v úmyslu přebudovat část Avenue Foch na park.

I přes celkově špatný výkon Socialistické strany ve francouzských komunálních volbách roku 2014 zvítězila ve druhém kole 30. března 2014 s 54,5 % hlasů a zvítězila v 11 z 20 pařížských obvodů. Socialisté získali v Pařížské radě 92 křesel ze 163. Jako nástupkyně Bertranda Delanoë, který v roce 2001 poprvé získal funkci starosty Paříže pro Socialistickou stranu, se Anne Hidalgová stala historicky první ženou v čele pařížské radnice.

V komunálních volbách v roce 2020 kandidovala a byla znovuzvolena.[1] V předvolební kampani akcentovala zejména ekologii, rozvoj cyklistické dopravy a omezení automobilové dopravy.[2][3] Slibovala mj. zrušení více než poloviny parkovacích míst pro automobily na ulicích.[3]

Kandidátka na prezidentský úřad

editovat

Na podzim roku 2021 oznámila svou kandidaturu na prezidentský úřad. Ve volbách v roce 2022, kde byla kandidátkou Socialistické strany, získala v prvním kole jen 1,75 % hlasů a skončila tak hluboko v poli poražených kandidátů.[4]

Názory

editovat
„ Jedním z důvodu je pochopitelně to, že jsem žena. A pokud se žena v politice rozhodne navíc výrazně zredukovat počet aut, znamená to, že naštve hodně mužů. Musíme si ale uvědomit, že 2/3 uživatelů veřejné dopravy jsou ženy. “
— Anne Hidalgo o důvodech k nenávisti ze strany můžů, NYTimes
 
Anne Hidalgo v roce 2019

Anne Hidalgo spojuje ve svém politickém programu levicové a socialistické názory a postoje s významným podílem environmentální politiky.[5] Snahami o ozelenění Paříže si získala velký počet nepřátel, přesto se jedná o jednu z nejúspěšnějších evropských političek.[6] Součástí jejího plánu na proměnu Paříže je také redukce 50 tisíc parkovacích míst a celkové zklidnění dopravy i v těch nejznámějších a nejfrekventovanějších místech v centru metropole.[6]

„ Příprava na klimatické změny, to je hlavní důvod, proč adaptujeme naše město tak, abychom dali více prostoru pěším a cyklistům. Například nábřeží Seiny - původně dálnice v srdci Paříže - byly proměněny na promenády. V neděli se zase celé čtvrti mění na pěší zóny. Do konce roku 2019 bude dokončeno 620 mil cyklostezek. Kdekoliv je to možné, odstraňujeme z ulic, náměstí a hřišť asfalt, abychom prostor vrátili přírodě. Eiffelova věž se bude brzy nacházet uprostřed obrovského parku. “
— Anne Hidalgo

Ocenění

editovat

Seznam funkcí a mandátů

editovat
  • Členka Bureau Exécutif de Cités et Gouvernements Locaux Unis
  • Prezidentka Atelier Parisien d'Urbanisme
  • Prezidentka Pavillon de l'Arsenal

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anne Hidalgo na německé Wikipedii.

  1. ↑ Ve Francii skončily komunální volby. Premiér Philippe obhájil post starosty Le Havru. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Historická neúčast a Macronův neúspěch, komentuje výsledky komunálních voleb zpravodaj. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Paříž čekají další proměny, post starostky obhájila vizionářka, která město otevírá lidem. Omezením aut [online]. 2020-06-29 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Anne Hidalgo obtains the worst presidential election result in the history of the Parti Socialiste. Le Monde.fr. 2022-04-11. Dostupné online [cit. 2023-10-08]. (anglicky) 
  5. ↑ Talking About Climate Change Is Not Enough. Here's How Cities Can Make a Difference. Time [online]. 2019-09-12 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b NOSSITER, Adam. The Greening of Paris Makes Its Mayor More Than a Few Enemies. The New York Times. 2019-10-05. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Literatura (biografie)

editovat
  • Les métiers de l'Informatique. 1987
  • La modernisation négociée ou l'intelligence de l'emploi. Revue Actions et recherches sociales, 1991
  • Actes du colloque « Europe sociale » – Revue Travail, 1991
  • Les nouvelles technologies et le rôle de l'inspection du travail. Revue de droit social, 1992
  • Exclusion-Insertion. Semaine Sociale LAMY, 1992
  • Une femme dans l'arène. Editions du Rocher, 2006
  • Travail au bord de la crise de nerfs. Flammarion, 2010
  • Mon combat pour Paris. Quand la ville ose …. Flammarion, 2013

Externí odkazy

editovat
Starosta Paříže
Předchůdce:
Bertrand Delanoë 		2014 – dosud
Anne Hidalgová 		Nástupce:
—
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anne_Hidalgová&oldid=24118075“