Anna Vlastimila Růžičková

Narozena 9.7.1823 v Plzni, zemřela 10.12.1868 v Praze. Básnířka, herečka, překladatelka poezie z maďarštiny a němčiny.

Anna Vlastimila Růžičková (vlastním jménem Anna Růžičková, 8. července 1824 Plzeň10. prosince 1869 Praha) byla česká učitelka, spisovatelka, básnířka, herečka ochotnického divadla, překladatelka a feministka. Patří k jedněm z prvních česky publikujících básnířek, přispívala do českých periodik a věnovala se překladu.

Anna Vlastimila Růžičková
Rodné jménoAnna Růžičková
Narození9. července 1823
Plzeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. prosince 1868 (ve věku 45 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíkolorektální karcinom
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mládí

editovat

Narodila se v Plzni do české rodiny. V devatenácti letech odešla do Prahy, kde pak pracovala jako švadlena. Posléze působila jako učitelka,[1] kteréžto povolání tehdy v Rakouském císařství podléhalo celibátu, nikdy se tedy neprovdala.

Umělecké působení

editovat

V Praze se začala zapojovat do českého vlasteneckého života, začala užívat vlastenecké prostřední jméno Vlastimila. Spolu s Marií Čackou, Františkou Svobodovou či Boženou Němcovou patřila k prvním česky publikujícím spisovatelkám a básnířkám. Přispívala svými básněmi a drobnými beletristickými díly do almanachů a soudobých časopisů, např. Květy, Včela, Lumír, Rodinná kronika, Besedník a dalších. Vlastní samostatnou sbírku Básně vydala roku 1859, u nakladatelky a tiskařky Kateřiny Jeřábkové. V básnické tvorbě se věnovala především lyrickým a vlasteneckým tématům.[2]

Rovněž se jako herečka a recitátorka účastnila ochotnických divadelních aktivit, především na Smíchově. Vedle vlastní tvorby je autorkou také několika překladů z maďarštiny, němčiny a francouzštiny.

Ke konci života žila v domě č. 5 v Bartolomějské ulici na Starém Městě v Praze.

Úmrtí

editovat

Anna Vlastimila Růžičková zemřela 10. prosince 1869 v Praze následkem rakoviny tlustého střeva ve věku 45 let. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech, pohřbu se účastnil mj. básník Julius Zeyer. Její nekrolog uveřejnil mj. i deník Národní listy.

Dílo (výběr)

editovat
  • Heinrich Zschokke: Uprchlec v horách Jurských (1847, překlad z němčiny)
  • Básně (sbírka básní, 1859)[3]
  • Garay: Matěj, král uherský v Gemeru (překlad z maďarštiny)[4]

Reference

editovat
  1. KALIVODOVÁ, Eva. Browningová nebo Klášterský? Krásnohorská nebo Byron?: O rodu v životě literatury. [s.l.]: Karolinum Press 249 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1887-6. Google-Books-ID: qhk3BAAAQBAJ. 
  2. Besidka ctenarska .... [s.l.]: Buschak & Irrgang 438 s. Dostupné online. Google-Books-ID: vKhMa30PS1oC. 
  3. RŮŽIČKOVÁ, Anna Vlastimila. Básně Anny Vlastimily Růžičkové. [s.l.]: Jar. Pospíšil 95 s. Dostupné online. Google-Books-ID: iI0vmwEACAAJ. 
  4. MIKOVER, Ferdinand Břetislav; HÁLEK, Vítězslav; SLÁDEK, Josef Václav. Lumír: týdeník zábavný a poučný. [s.l.]: J. Otto. 636 s. Dostupné online. Google-Books-ID: qGXnAAAAMAAJ. 

Literatura

editovat
  • BASS, Eduard. Čtení o roce osmačtyřicátém. V Praze: Fr. Borový, 1948. s. 306. Dostupné online
  • BOROVSKÝ, Karel Havlíček a QUIS, Ladislav. Korespondence Karla Havlíčka. Praha: Bursík a Kohout, 1903. s. 162-163. Dostupné online
  • Besedník. Praha: Josef Richard Vilímek, 1861-1864. ISSN 1802-601X. Dostupné online
  • Po desíti letech: zpomínky na Františka Jaromíra Rubeše. V Praze: K. Schreyer a Hynek Fuchs, 1863. s. 48-49. Dostupné online

Externí odkazy

editovat